Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Konec stahování lišek? Část poslanců navrhuje zákaz kožešinových farem

  11:15aktualizováno  11:15
Skupina dvaceti poslanců navrhuje novelu zákona o ochraně zvířat, která má do roku 2018 zakázat kožešinové farmy. Mohlo by tak skončit chování lišek a norků v klecích a jejich každoroční hromadné porážení v plynu či elektřinou. „V Evropě v jednadvacátém století nemá takový byznys místo,“ zdůvodňují poslanci.

Kožešinová farma v Křižanovicích v Jihomoravském kraji (2012) | foto: Svoboda zvířat

Návrh, podle něhož by do konce roku 2018 mělo nynějších devět farem skončit, podepsalo zatím dvacet poslanců ze šesti poslaneckých klubů, například předseda TOP 09 Miroslav Kalousek, sociální demokraté Jeroným Tejc a Roman Sklenák, Martin Komárek (ANO) nebo Jiří Dolejš (KSČM). Sběr podpisů stále probíhá. Návrh novely zákonodárci předloží příští týden.

Fotogalerie

„Náš návrh zakazuje kožešinové farmy v případech, kde je zpracování zvířat prováděno výhradně nebo primárně za účelem získání kožešiny. Máme za to, že v jednadvacátém století ve střední Evropě nemá tento byznys místo,“ řekl na čtvrteční tiskové konferenci předseda sněmovního Výboru pro životní prostředí Robin Böhnisch (ČSSD).

Návrh se tedy týká především chovu lišek a norků, nevztahuje se ale například na chov králíků chovaných na maso, u nichž jsou kožešiny až druhotným zdrojem.

„Tato forma podnikání je v dnešní vyspělé evropské společnosti opravdu neetická. Už Lisabonská smlouva konstatuje, že zvířata jsou vnímající živé bytosti a tedy nakládání s nimi má být velmi regulováno. Téměř polovina států Evropské unie buď již zakázala chov kožešinových zvířat a v dalších zemích ta debata probíhá,“ zdůraznil další z předkladatelů novely, europoslanec Jiří Pospíšil, s tím, že plánuje započít debatu v Evropském parlamentu o možnosti zákazu kožešinových farem v celé Evropské unii.

Úplný zákaz kožešinových farem platí již delší dobu například ve Velké Británii, Nizozemsku, Rakousku, Chorvatsku, Slovinsku, Srbsku, Bosně a Hercegovině a Makedonii. Nepřímý zákaz platí ve Švýcarsku a Německu, kde stanovily pro chov divokých zvířat takové podmínky, které jsou pro komerční provoz nesplnitelné.

Větší klec? Liška a norek potřebují desítky kilometrů

Zastánci kožešinových farem argumentují svobodou podnikání a také tím, že již učinili řadu ústupků, například se zvětšila požadovaná velikost klecí. To však podle odpůrců farem není argument. „Nechceme zabředat do debat, jestli budou klece o pár centimetrů větší, nebo menší. Druhy jako norek americký nebo liška polární mají přirozené teritorium desítek kilometrů a nelze je s úspěchem domestikovat,“ řekl Böhnisch.

Život na farmě

Zvířata se na farmách rodí nejčastěji v dubnu a květnu. Odstavená pak bývají většinou v červnu či červenci. Poté se čeká do listopadu, než jim naroste zimní kožich, tedy hustá kožešina vhodná pro textilní zpracování.

Na farmě žijí v holé drátěné kleci bez pevného dna. Dochází tudíž k častým zraněním a poruchám chování zvířat.

Od poloviny listopadu do Vánoc probíhá kožkovací sezóna, během níž jdou zvířata na porážku. „Liškám se vloží jedna elektroda do tlamičky, druhá do konečníku a jsou zabity elektrickým šokem. Norci jsou zabíjeni výfukovými plyny. V praxi to funguje tak, že máte nějaký traktor, který je nastartovaný, výfuk je zavedený do bedny, plynové komory, kam jsou házeni norci. Zvíře se zadusí, čímž se nijak nepoškodí jeho kožešina,“ popisuje Marek Voršilka, předseda spolku OBRAZ - Obránci zvířat.

Existujícím farmám má být poskytnuto přechodné období do konce roku 2018 a ministerstvo zemědělství bude navíc moci na základě vyhlášky poskytnout jednorázové finanční příspěvky ke zmírnění dopadů zákona pro končící chovatele.

V České republice je nyní registrováno devět kožešinových farem, každým rokem je na nich v plynových komorách nebo elektrickým proudem usmrceno zhruba dvacet tisíc norků a lišek. Tyto farmy byly v minulosti opakovaně terčem kritiky ze strany neziskových organizací i odborníků na etologii zvířat.

Norci a lišky jsou divoké šelmy, které život v drátěných klecích snášejí obzvláště těžce a často se u nich projevují různé poruchy chování.

Pro zákaz kožešinových farem se v listopadovém průzkumu CVVM vyslovilo sedmdesát procent respondentů. V Česku žije na devíti kožešinových farmách odhadem deset tisíc zvířat, převážně norků a lišek. V menším množství pak také činčily, jejichž chov se však již v současnosti omezuje.







Hlavní zprávy

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2016 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je součástí koncernu AGROFERT ovládaného Ing. Andrejem Babišem.