Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zákaz Dělnické strany? V září to zkusíme, ujišťuje vnitro

  9:46aktualizováno  12:05
Po středečním zátahu na extremisty je ještě pravděpodobnější, že dubnový útok na rodinu z Vítkova byl rasově motivovaným zločinem. Zatímco policie je ve stíhání rasového násilí v poslední době docela úspěšná, politikům se dosud příliš nedařilo. V září zkusí napodruhé zakázat extremistickou Dělnickou stranu.

Ministr vnitra Martin Pecina si boj proti extremistům vytyčil jako jednu z priorit. Návrh na zákaz Dělnické strany chce stihnout během září, začátkem října se už konají volby. | foto: Jan Strouhal, MAFRA

Zmar naposledy podtrhl začátek roku, kdy úředníci tehdejšího ministra vnitra Ivana Langera z ODS podle kritiků zpackali návrh na rozpuštění neonacistické Dělnické strany. A Nejvyšší správní soud ho pak zamítl.

I proto ministr vnitra Martin Pecina krátce po svém jmenování slíbil, že v září předloží další návrh na rozpuštění Dělnické strany. "Na zákaz Dělnické strany využijeme všechny argumenty," slibuje. "Na návrhu si dáme mimořádně záležet. Bylo by horší dát žádost a neuspět než ji nepodat," dodává Pecina, který by prý byl nerad, kdyby další rozhodnutí soudu posílilo sebevědomí neonacistů.

"Na návrhu intenzivně pracujeme. Shromažďujeme podklady a předpokládáme, že by to v září opravdu mělo být hotové. Na začátku září ale budeme vědět více," řekla iDNES.cz mluvčí ministerstva vnitra Hana Malá.

Podle znění dřívějšího rozsudku se nicméně zdá, že bude velice těžké shromáždit dostatek argumentů, aby mohla být strana podle práva zakázána.

Dělnická strana se navíc může těšit ze třičtvrtěmilionového státního příspěvku za hlasy, které získala v eurovolbách. Částku ve výši 761 040 korun jí poslalo ministerstvo financí, strana ji může použít v kampani pro volby do Sněmovny.

DĚLNICKÁ STRANA

Dělnická strana, která poněkud klame svým názvem, je dnes zřejmě nejnebezpečnějším krajně pravicovým uskupením v Česku.
Loni do ní totiž pronikli lidé ze zakázaného Národního odporu, kteří byli už v minulosti trestáni za rasové násilí. Spojením s "dělníky" získali krytí oficiální politické strany a značně jim stouplo sebevědomí.

Loni v listopadu například uspořádali pochod na litvínovské sídliště Janov s cílem lynčovat tamní Romy. A na místě se strhla dlouho nevídaná "pouliční válka" s policisty. - podívejte se, jak extremisté tři hodiny "dobývali" sídliště Janov







Hlavní zprávy

Další z rubriky

Až 7000 lékařů a 400 lékáren se ve středu zapojilo do protestu proti návrhu...
Lékaři na protest zavřeli ordinace. Peníze nejsou, zopakoval ministr

Až 7 000 praktických a dětských lékařů a ambulantních specialistů ve středu neotevřelo ordinace. Několik stávkujících lékařů ale ošetřuje alespoň akutní...  celý článek

Jak je zjevné, tragická nehoda pendolina s kamionem na přejezdu ve Studénce...
Studénka odmítá projekt na řešení nebezpečného přejezdu. Nepočítá s kamiony

Zastupitelé Studénky vyslovili nesouhlas s projektem, který má vyřešit nebezpečný přejezd známý tragickou nehodou polského kamionu s pendolinem. Ministerstvo...  celý článek

O půlnoci vypršela aktivistům smlouva, podle které mohli centrum Klinika obývat...
Na Klinice zůstáváme i po lhůtě pro vystěhování, vzkázali aktivisté

Aktivisté z centra Klinika na pražském Žižkově oznámili, že v budově i nadále zůstanou. Tvrdí, že pokud by odešli, z domu by zůstala prázdná chátrající ruina,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.