Chrz jednoznačně prosazuje, aby byly všechny zubní výplně zpoplatněny. „Ačkoliv to pacienti neradi slyší, člověk je plně zodpovědný za stav svých zubů. Na zdravém zubu se kaz neudělá,“ řekl MF DNES. Návrh na plnou úhradu zubních plomb by však museli schválit politici, kteří se však - stejně jako několik Chrzových kolegů stomatologů - v názorech rozcházejí.
„Rozhodně je důležité, aby byla zachována alespoň jedna varianta bezplatného ošetření zubního kazu. Nevím, proč by zrovna zubaři měli mít oproti ostatním lékařům nějaká jiná pravidla,“ řekl deníku v narážce na obecné pravidlo českého zdravotnictví o dostupnosti bezplatné lékařské péče poslanec a lékař Jiří Štětina (Úsvit). Proti se postavili i poslanci za ČSSD a KSČM, které MF DNES oslovila.
Oponují i někteří lékaři s tím, že řada lidí má zkrátka zubní sklovinu citlivější. Upozorňují rovněž, že vyšší kazivost mohou mít především někteří diabetici, nebo těhotné ženy.
Podporu Chrz našel naopak u bývalého ministra zdravotnictví, poslance TOP 09 Leoše Hegera: „Byl bych pro, pokud by existovala nějaká ochrana pro děti a sociálně slabé. Ostatní si mohou z 90 procent za kazy sami,“ řekl MF DNES.
Evropská komise zakázala používat amalgámové plomby u dětí, těhotných a kojících žen od července 2018 (více o nařízení EU týkající se plomb zde). Politiky i lékaře tak čeká rok vášnivých diskusí mimo jiné právě o tom, do jaké míry si za zkažené zuby můžeme sami.
Pokud navíc politici zpoplatnění všech plomb zamítnou, budou muset na zubní péči najít několik miliard korun navíc. Zubaři udělají zhruba 6,5 milionu amalgámových plomb ročně, pojišťovny za ně zaplatí přes 1,5 miliardy korun. Pokud by se standardem staly dražší výplně, musely by pojišťovny zaplatit podle zubařů nejméně dvakrát tolik.
Už dnes přitom zubaři na obyčejných amalgámových plombách tratí; od pojišťoven za ni dostanou jen zhruba polovinu skutečných nákladů, upozornil deník na jeden z hlavních důvodů postoje komory.
18. dubna 2014 |
