I pokud jde o schopnost pracovat v prostředí s ionizujícím zářením, pak takovouto kvalifikaci lze získat na jakémkoli pracovišti se zářiči, např. v nemocnici.
V případě JE Busehr je navíc palivový cyklus zajištěn ruskou stranou, takže íránská strana by ani v budoucnu nemohla využít vyhořelého paliva k jiným účelům, nemluvě o vysoké technologické náročnosti takového procesu.
Proč tedy takový odpor vůči výstavbě JE, která byla za vlády íránského šáha pro Západ přijatenou ?
Nepochybně se jedná o čistě politické důvody. Írán porušil normy mezinárodního práva obsazením velvyslanectví USA a tato událost, spojená s neúspěšnými pokusy o osvobození rukojmích zasadila silnou ránu prestiži USA.
Dále pokračovala konfrontační politika , kdy íránská strana obviňovala USA z imperialismu a americká strana Írán z podpory mezinárodního terorismu. Proto následovaly hospodářské sankce a i současná blokáda vůči dostavbě JE Búšehr je jejich produktem.
Na celé historii je ovšem důležitý její časový vývoj. V Íránu nyní dochází k politickému obratu směrem k liberálnějšímu kursu a nepochybně dojde také k normalizaci obchodních vztahů se zahraničím. Takže to, co nyní horliví přitakávači pokládají za neloyální a
nemravné, může být za pouhý rok naprosto legitimním obchodem.
Jsem zvědav, co budete potom psát. Bude i nadále jaderná elektrárna vojensky zneužitelná? A také bude velmi zajímavé, jaké firmy budou profitovat z uvolněného prostředí. Obávám se, že to nebudou firmy české.
Ostatně, zkuste si zjistit, kdo se chce podílet na modernizaci jaderné energetiky v Severní Koreji.
