Klávesové zkratky na tomto webu - základní­
Přeskočit hlavičku portálu

Zajímavé jsou konce pražských primátorů

  12:07aktualizováno  12:07
Praha - Dobrovolná rezignace zatím posledního primátora hlavního města Prahy Jana Kasla není v dějinách pražské městské samosprávy ničím neobvyklým. Ale nabízí nám příležitost nahlédnout do historického zákulisí a připomenout si, jak nejvyšší představitelé pražské samosprávy svou kariéru na tomto poli ukončili.

Celkem devětatřicet politiků nejrůznějšího kalibru se v úřadu pražských primátorů vystřídalo od spojení Starého Města, Nového Města, Malé Strany a Hradčan v jediné hlavní město Prahu v únoru 1784.

Tři z nich svůj úřad zastávali dvakrát s časovými přestávkami. Do této trojky se v 19. století zařadil pouze jediný, druhý purkmistr Ondřej Steiner ze Steinerů, který své první funkční období zažíval v letech 1788-1799 a druhé pak v letech 1804-1810.

Ve 20. století to byli již dva, a to šestadvacátý pražský primátor Petr Zenkl, který poprvé primátoroval v letech 1937-1939, podruhé pak od roku 1945 do roku 1946, a devětadvacátý primátor Václav Vacek, který primátorskou funkci zastával zprvu asi tři měsíce v roce 1945 a podruhé v období 1946-1954. S ohledem na tyto případy může mít někdy chronologický žebříček pražských primátorů o tři příčky více.

Od purkmistra přes starostu k primátorovi
Pravda, nejvyšší představení hlavního města se v různých dobách různě titulovali. Více než jedno století se jim oficiálně říkalo purkmistři. Za sedmnáctého z nich Tomáše Černého začátkem osmdesátých let 19. století však už převládlo české označení starosta. To pak užívalo sedm jeho nástupců, s výjimkou přechodného období po rozpadu rakouské monarchie, kdy byl nejvyšším představitelem metropole předseda správního sboru, jmenovaný Národním výborem československým.

V této funkci působil v letech 1918-1919 čtyřiadvacátý nejvyšší pražský muž Přemysl Šámal. Jeho nástupce Karel Baxa byl už zpočátku opět starostou a pak vrchním starostou. On to byl, kdo po svém znovuzvolení v září 1923 prosadil pojem primátor. Od té doby tento titul patří všem jeho čtrnácti nástupcům.

Pouze šestnáct nejčelnějších osobností Prahy, z toho deset v devatenáctém století a šest ve dvacátém století, se po skončení svého úřadování vrátilo k různým politickým, společenským nebo hospodářským aktivitám anebo odešlo na zasloužený odpočinek.

Do této skupiny patří například první purkmistr Bernard Augustin Záhořanský z Vorlíka (1784-1788), desátý Václav Vaňka z Rodlova (1848-1861), čtrnáctý František Dittrich (1870-1873), devatenáctý starosta Jindřich Šolc (1887-1893), devětadvacátý primátor Václav Vacek (1945 a 1946-1954) a dvaatřicátý Zdeněk Zuska (1970-1981).

Šest pražských primátorů zemřelo při výkonu funkce. V chronologickém pořadí to jsou druhý purkmistr Ondřej Steiner ze Steinerů (1804-1810), čtvrtý Jan Jiří Karl (1811-1819), pátý Josef Kirpal (1820-1823), šestý Petr Sporschil ze Sporschilů (1826-1838), jedenáctý František Václav Pštross (1861-1863) a osmnáctý starosta Ferdinand Vališ.

Peloton odvolaných a dobrovolně odstoupivších
Početná je kategorie pražských primátorů, kteří byli z nejrůznějších důvodů zbaveni nebo odvoláni z funkce. Prvním z nich byl třiadvacátý starosta Karel Groš. Pro kolaboraci s rakouskými úřady jej s celým tehdejším sborem obecních starších 13. listopadu 1918 odvolal Národní výbor československý. Sem také patří sedmadvacátý primátor Otakar Klapka, pro kterého si přišlo gestapo 9. července 1940. Po nástupu Reinharda Heydricha a po vyhlášení stanného práva byl odsouzen k trestu smrti a 4. října 1941 popraven. Své místo tu má také osmadvacátý primátor Alois Říha, kterého pět let po Klapkově zatčení sesadila z úřadu zase Česká národní rada. Stalo se to 5. května 1945 na samém začátku květnového povstání pražského lidu.

Bez zajímavosti není ani fakt, že ze sedmi komunistických primátorů v období 1946-1990 byli tři sesazeni - třiatřicátý František Štafa (1981-1988) a čtyřiatřicátý Zdeněk Hořčík (1988-1989) vlastní stranickou mašinerií, pětatřicátý Josef Hájek (1989-1990) musel odejít po krachu komunistického režimu a obnovení demokratických pořádků.

Z dosavadních čtyř primátorů v demokratickém státě po roce 1990 byli odvoláni dva - šestatřicátý Jaroslav Kořán (1990-1991) a sedmatřicátý Milan Kondr (1991-1993).

V čele města stála řada skutečných osobností
Osm prvních mužů pražské samosprávy patří do skupiny těch, kteří z nejrůznějších důvodů se sami svého úřadu vzdali anebo na vlastní žádost byli odvoláni. Jejich peloton vede sedmý purkmistr Josef Müller z Jiřetína (1839-1848). Po něm pak následují osmý Antonín Strobach (měsíc v roce 1848), devátý Tomáš Pštross (dvanáct dní v roce 1848), dvanáctý Václav Bělský (1863-1867), třináctý Karel Leopold Klaudy (1868-1869), pětadvacátý primátor Karel Baxa (1919-1937), jedenatřicátý primátor Ludvík Černý (1964-1970) a devětatřicátý Jan Kasl (1998-2002).

Mezi pražskými primátory najdeme mnoho opravdu vzácných osobností, energických, schopných a čestných vůdců, kteří si získali velké zásluhy na politickém, ekonomickém a kulturním rozvoji hlavního města. Ale na druhé straně byli i tací, kteří nebyli schopni pražskou společnost dobře vést a řídit na cestě vpřed k pokroku.

Autoři:






Hlavní zprávy

Další z rubriky

Farma Čapí hnízdo Andreje Babiše u Olbramovic na Benešovsku
Babiš chce od poslanců žádost o vydání, než se vyjádří ke kauze Čapí hnízdo

Předseda hnutí ANO a poslanec Andrej Babiš požádal mandátní a imunitní výbor Sněmovny, aby mu poskytl policejní dokumenty s žádostí o jeho vydání k trestnímu...  celý článek

Prezident Miloš Zeman vystoupil na Žofínském fóru (22. června 2017)
Zemanův zdravotní stav je velmi dobrý, trápí ho jen neuropatie, uvedl Hrad

Zdravotní stav prezidenta Miloše Zemana je podle komplexního vyšetření ze závěru července velmi dobrý, uvedla v tiskové zprávě Správa Pražského hradu....  celý článek

(Ilustrační snímek)
Na jihu Moravy vedro, v Čechách bouřky, varují meteorologové. Víkend proprší

Závěr týdne bude deštivý, v pátek večer přijdou do Čech bouřky a nejvíce srážek se objeví v sobotu, kdy bude pršet na celém území. V neděli se začne postupně...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.