Krize okolo Iráku nabírá spád

Dění kolem Iráku nabírá spád. Který okamžik může být rozhodující? Nabízíme stručný přehled událostí očekávaných od 27. do 31. ledna, které mohou rozhodnout.

USA doufají, že nejbližší dny poskytnou dostatek důkazů k válce. Většina členů Rady bezpečnosti OSN společně s inspektory tvrdí, že na inspekce je potřeba více času.

Hlavní události od obnovení inspekcí * Úder na Irák - příloha iDNES

Pondělí 27. ledna 2003
Šéf inspektorů Hans Blix a generální ředitel Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) Muhammad Baradej informovali Radu bezpečnosti OSN o průběhu dosavadních inspekcí, které začaly 27. listopadu 2002. - více

Úterý 28. ledna 2003
Americký prezident George Bush přednese zprávu o stavu unie. Očekává se, že promluví zásadně k vývoji kolem Iráku.

Středa 29. ledna 2003
Rada bezpečnosti OSN bude diskutovat o zprávě inspektorů.

Pátek 31. ledna 2003
Americký prezident George Bush se sejde ve svém venkovském sídle v Camp Davidu s nejbližším spojencem, britským premiérem Tonym Blairem.

Šéf inspektorů UNMOVIC Hans Blix upozornil, že v irácké dokumentaci není nic o tom, co se stalo se zásobami biologických a chemických zbraní, které měl Irák ještě před prvním inspekcemi před více než čtyřmi lety.

Expertům OSN se nelíbí také potíže při výslechu iráckých vědců a odmítání Bagdádu povolit lety amerických špionážních letadel U-2. I když Irák umožnil inspektorům neomezený pohyb, Bagdád podle Blixe nespolupracuje dobře.

Šéf jaderných expertů MAAE Muhammad Baradej tvrdí, že jeho lidé potřebují k pátrání ještě několik měsíců. Od Bagdádu očekává větší vstřícnost. MAAE chce vědět, proč Irák usiloval o hliníkové trubice a uran. Bushova vláda loni na podzim uvedla, že trubky mají být užívány při obohacování uranu v rámci jaderného programu.

více v tomto článku

Francie, Rusko, Čína, Německo a další členské země patnáctičlenné Rady bezpečnosti OSN jsou proti nebo spíše proti. K přijetí rezoluce je zapotřebí devíti členských zemí a proti nesmí být žádná země s právem veta - tedy USA, Rusko, Británie, Francie a Čína. Kromě toho - podle diplomatů válka nyní nemá v RB OSN devět stoupenců.

Většina zemí tvrdí, že inspekce by měly pokračovat ještě týdny, ne-li měsíce. Některé státy se obávají, že americké plány k invazi jsou vázány na počasí, které přinese už v dubnu velká horka a velké obtíže při případných vojenských operacích. Z tohoto pohledu je ideální měsíc pro útok únor.

Ne. USA už opakovaně daly veřejně najevo, že jsou připraveny zaútočit samy, bude-li OSN příliš váhat. S podporou OSN by ale byl útok méně riskantní a byl by lépe přijat mezinárodním společenstvím.

Řada států požaduje přímé schválení invaze v Radě bezpečnosti OSN. Francie a další země ale tuto debatu prohrály při vyjednávání o listopadové rezoluci číslo 1441. Klíčové pasáže listopadové rezoluce totiž povolují útok, při "dalším vážném porušení" dosavadních požadavků OSN.

Podle rezoluce takovým porušením může být "falešné prohlášení a mezery" v iráckém prohlášení o vlastní výzbroji, stejně jako nedodržení rezoluce nebo odmítání spolupráce při jejím naplňování.

USA již jednostranně prohlásily, že k "dalšímu vážnému porušení" došlo. Ovšem členové RB OSN chtějí, aby inspektoři jakékoli vážné porušení rezoluce prověřili a nechtějí rychle zastavit inspekce, které po čtyřleté přestávce trvají dva měsíce.

Průzkumy ukazují, že většina Američanů si přeje nevojenské řešení. Představitelé USA se však domnívají, že v případě zahájení konfliktu lidé svého prezidenta podpoří. Důležitým faktorem bude délka konfliktu.

Mimo USA - zejména v zemích Evropské unie - je veřejné mínění ostře proti válce. Podle kritiků Spojené státy nepřinesly důkaz, že Irák má stále zbraně hromadného ničení.