SPECIÁL:
Pád slovenského armádního letadla
REPORTÁŽ ZE SMUTEČNÍHO OBŘADU:
Odpusťte, moji vojáci!
Praporčík Čepičan byl profesionálním vojákem od roku 1990, naposledy působil jako inspektor vojenské policie. V bratislavském krematoriu se s ním rozloučila jeho slovenská snoubenka i rodiče, kteří dodnes bydlí v Nýřanech u Plzně. Voják byl otcem jednoho dítěte.
Při čtvrtečním smutečním rozloučení v Prešově obdržel Čepičan stejně jako ostatní oběti havárie posmrtně odznak vojenského veterána od slovenského ministra obrany, medaili Za věrnost ozbrojeným silám I. stupně od náčelníka generálního štábu slovenské armády a Záslužný kříž ministra obrany ČR III. stupně.
Z České republiky byl původem také další voják, který nepřežil nehodu. Dvaatřicetiletý Josef Bigas se narodil v Karviné a pracoval u slovenské vojenské rozvědky. V době havárie měl ale slovenské občanství i slovenskou národnost.
Ve slovenské armádě působí stovky vojáků, kteří se na Slovensko dostali ještě za společného státu. Pokud tito vojáci chtěli po rozpadu federace roku 1993 zůstat ve slovenské armádě, museli přijmout slovenské občanství. Možnost dvojího občanství přitom podle českého konzulátu v Bratislavě zpravidla nevyužívali.
Kvůli havárii letounu v pátek rezignoval slovenský ministr obrany. - více zde