ČTĚTE TAKÉ:
Výsledky potvrdily vítězství Hamasu
Především mladí Palestinci jejich odchodu želet jistě nebudou. Co bude se Svatou zemí teď? Vypukne konflikt? Mnohé je v rukou předáků hnutí Hamas.
Svět i Izrael žádají odpověď na dvě otázky. Jste ochotni odzbrojit či jinak účinně pacifikovat vojenské křídlo své organizace? Uznáte existenci Státu Izrael a skončíte tak s násilím proti němu?
Hamas: Vládnout? Válčit?
Na první otázku již odpověděl Ismáíl Haníja, lídr hamasistické volební kandidátky. "Američané a Evropané nám říkají, abychom si vybrali, jestli zbraně, nebo parlament. My říkáme, že si necháme zbraně a zasedneme v parlamentu. Nevidíme v tom žádný rozpor," uvedl univerzitní děkan Haníja, který je ve svém hnutí považován za umírněného.
Ten rozpor je však tak patrný, že jej časem nahlédnou i lidé z Hamasu. A bylo by naivní je podceňovat: cílevědomost, s jakou na palestinských územích vybudovali chybějící a fungující sociální síť, svědčí o jejich tahu na branku moci. Lídři Hamasu tak nyní mají jedinečnou šanci vstoupit do světové politiky – když ne vítaní, tak alespoň jako volbami vybraní státníci.
Mohou třeba učinit gesto – podat ruku poraženému Fatahu a nabídnout mu koalici (což se však nyní zdá vzhledem k otevřenému nepřátelství obou stran krajně nepravděpodobné). Mohou prodloužit rok trvající příměří s Izraelem. A samozřejmě mohou odpovědět "ano" na obě otázky.
Zatím Hamas říká ne, což však neznamená, že časem nezmění názor. Ukáže se také, zda je Hamas více nacionalistický než islamistický. Pokud jde nynějšímu hnutí hlavně o nezávislost Palestiny, byť si ji představují jako stát co do zákonů výrazně islámský, pokusí se vládnout.
Svět: Terorista? Partner?
Jestli však dají předáci Hamasu přednost efemérní myšlence na vítězství radikálního islámu v dokonale různorodém muslimském světě (po vzoru Al-Kajdy), zůstanou silou destruktivní. Zdá se, že nejen v evropském a americkém, ale i izraelském zájmu je vítězství národní odpovědnosti hamasistů.
Izraeli nakonec může úspěch Hamasu paradoxně prospět. Radikálové mohou chtít usilovat o vznik nezávislého státu doopravdy a nejen před zraky zahraničních novinářů. V dobách Jásira Arafata, a i po něm, to bylo tak, že si Palestinci kladli požadavky, o nichž věděli, že je Izrael splnit fakticky nemůže. Například chtěli návrat všech uprchlíků, kteří Izrael opustili po vyhlášení nezávislosti v roce 1948.
Politolog: Nebojte se jich, chtějí dělat politiku
Izraelský politolog a arabista Híllel Cohen věří, že palestinského radikálního hnutí Hamas se svět nemusí bát. Netroufá si však odhadnout, jak bude vypadat příští vláda. "Je třeba si uvědomit jednu věc – to, že ve volbách zvítězil Hamas, neznamená, že přibude atentátů proti Izraeli. Tito radikálové budou raději dělat politiku," říká.Volby zatím vede Hamas. Proč dali Palestinci přednost militantní straně před umírněnějším hnutím Fatah?
Je to důkaz toho, že chtějí změnu. Jsou už unavení z korupčního jednání vládního Fatahu. Ten v Palestině vládl osamoceně a nastolil systém, ve kterém má hlavní slovo korupce. Nikdo jim nekoukal na prsty, nikdo je nekontroloval. Parlament v tomto směru selhal.
Co vítězství Hamasu vlastně znamená?
V žádném případě se nemusíme bát, že přibude atentátů proti Izraeli. Právě naopak, lze očekávat, že tito radikálové se jich už nebudou účastnit. To ostatně činí už rok, od chvíle, co přistoupili na dodržování příměří s židovským státem. Mírová jednání sice nejsou hlavním bodem jejich politické agendy, není to však ani otevřený boj. Chtějí pomáhat lidem, tak jako to ostatně činili v minulosti, a nyní je čeká mnoho práce. Myslím si, že vítězství Hamasu je dobrou zprávou pro Palestince. A platí: co je dobré pro Palestince, ukáže se časem vhodné i pro Izraelce.
Do jaké míry vítězství Hamasu ovlivní možná mírová palestinsko-izraelská jednání?
Zatím je to velmi těžké odhadnout. Musíme si nejdříve počkat, až vznikne nová palestinská vláda a kdo v ní vlastně bude sedět. Dosud ani nevíme, zda bude Hamas jedinou politickou silou, anebo kabinet vytvoří více stran. Je pravděpodobné, že se Hamas spojí s umírněnějším Fatahem. Ten by pak vyjednával s Izraelci. Lze sice očekávat, že vymění některé vyjednavače, ale i to může být ku prospěchu věci. Hamas by mohl obsadit ministerstvo školství, zdravotnictví – obory, kterým tito radikálové rozumějí. Je však důležité, aby vznikla silná vláda. Čím bude odolnější, tím spíše udrží na uzdě radikální hnutí jako Islámský džihád. Velkou roli však bude hrát i to, jakou odpovědnost na sebe Izraele vezme – měl by přijít s ústupky a nenahrávat radikálům. Nejdříve si musíme počkat na to, co udělají další palestinské strany.
Může se z Hamasu stát regulérní politická síla?
Hamas v minulém roce ukázal, že dokáže odložit násilí, útoky nezneužili ani v boji o politickou moc. Nyní se zdá, že chtějí dělat politiku. V Hamasu dokonce převáží lidé, kteří dávají přednost mírovým cestám. Samozřejmě i v této straně jsou radikálové se zbraní v ruce.
Jak výsledky voleb přijal Izrael?
Izraelce vítězství Hamasu zaskočilo, mají z toho strach. Myslím, že mnoho lidí i politiků se začne stavět proti stahování židovských osad ze Západního břehu Jordánu. Nyní je míč na izraelské straně hřiště. Pokud nabídne ústupky, propustí vězně nebo oznámí další stahování, vidím vývoj izraelsko-palestinských vztahů pozitivně.
MF DNES, Michaela Bučková
