Smrt jedenašedesátiletého státníka potvrdil západní činitel v kosovské metropoli Prištině a následně i kosovská televize. Zprávu oficiálně oznámil i kosovský prezidentský mluvčí Muhamet Hamiti.
"Prezident zesnul krátce před polednem ve své rezidenci, obklopen rodinou," řekl Hamitiho. Podle nejmenovaného vládního zdroje svolal premiér Bajram Kosumi na 15. hodinu mimořádné zasedání kosovské vlády. Zatím není jasné, kdo Rugovu ve funkci nahradí.
Rugova zemřel jen několik dní před tím, co má Organizace spojených národů začít jednat o nezávislosti kosovské albánské většiny. Jednání však budou patrně z pietních důvodů odložena.
"Jednání měla začít 25. ledna ve Vídni, ale teď budou z úcty k Rugovovi pravděpodobně přesunuta až na únor," řekl bývalý finský prezident Ahtisaari, který je hlavním vyjednávačem při rozhovorech o budoucnosti Kosova.
Ibrahim Rugova se narodil v roce 1944. Na univerzitě v Prištině vystudoval albánštinu, na Sorboně literaturu.
Podle internetových stránek organizace Člověk v tísní vedl v roce 1988 vedl delegaci albánských spisovatelů na jednáních v Bělehradě. Kosovští Albánci zde tenkrát poprvé přednesli svůj národní program a Rugova se stal duchovním vůdcem albánského hnutí.
V prosinci 1989 se Rugova stal spoluzakladatelem Demokratického svazu Kosova, první politické strany kosovských Albánců. O dva roky později pak byl ve volbách, které uspořádali kosovští Albánci, zvolen prezidentem Republiky Kosovo.
Rugova se především snažil o nezávislost Kosova na Srbsku. Chtěl, aby se kosovská menšina dohodla s Miloševičem a srbskou většinou v Jugoslávii, uvedla organizace Člověk v tísni.
Na její pozvání také Rugova v prosinci 1998 navštívil Prahu. V tomto roce mu byla udělena cena Homo Homini za zásadový postoj při prosazování práv albánské menšiny v Jugoslávii nenásilnou cestou.
V září roku 2005 u něj lékaři diagnostikovali rakovinu plic, se kterou se poté léčil ve své rezidenci v Prištině.
