Prezident Chirac vyzval Francouze k národní jednotě v nejistém období odstartovaném odmítnutím euroústavy.
"Volba není odmítnutím evropského ideálu. Je to žádost být vyslyšen. Je to žádost o jednání a o výsledky," prohlásil ve večerním rozhlasovém a televizním projevu.
"Proto jsem se rozhodl dát vládě nový impuls," řekl prezident k dnešní výměně na místě premiéra.
Chirac také uvedl, že "v zájmu sjednocení" požádal o návrat do vlády předsedu vládního Svazu pro lidové hnutí Nicolase Sarkozyho a že to Sarkozy přijal. Sarkozy, který je Chirakovým politickým soupeřem, byl označován za jednoho z kandidátů na vystřídání Raffarina.
O výměně premiéra bylo rozhodnuto už před hlasováním o euroústavě. Jeho výsledek však události urychlil. Proti ústavě EU se vyslovilo 55 procent Francouzů. - více zde
Nepopulární premiér Jean-Pierre Raffarin se stal obětním beránkem místo prezidenta Chiraka, který vyšel z referenda jako hlavní poražený - jednak proto, že o jeho uspořádání sám rozhodl, a také kvůli svému velkému nasazení ve prospěch přijetí ústavy.
Raffarin v krátkém prohlášení po demisi řekl, že bude plně podporovat svého nástupce. K odchodu se prý rozhodl bez ohledu na referendum. Podotkl, že si byl vědom nepopulárnosti obtížných reforem, které prováděl, ale že tyto reformy byly pro zemi nutné.
Jednapadesátiletý Dominique de Villepin patří už dlouho k Chirakovým nejbližším spolupracovníkům. Byl šéfem jeho kabinetu, později ministrem zahraničí. Ministrem vnitra byl od loňského března.
Jako ministr zahraničí si rozhněval Spojené státy svým odmítavým postojem k americkému útoku na Irák. Přineslo mu to však velkou popularitu u Francouzů. Jako šéf francouzské diplomacie navštívil Villepin v letech 2002 a 2003 také Českou republiku.
Villepin byl jedním z hlavních iniciátorů Chirakova nepodařeného politického tahu v roce 1997, kdy prezident rozpustil parlament a svolal předčasné volby. Ty však neočekávaně přinesly vítězství levici.
Jeho podpora rozpuštění parlamentu vynesla Villepinovi přezdívku Nero, odkazující k císaři, který podle pověsti nechal zapálit Řím. Občas mu také přezdívají Zorro.
Za kandidáta na premiéra byl považován také dynamický předseda vládního Svazu pro lidové hnutí Nicolas Sarkozy. Ten si prý ale pro případné přijetí funkce kladl podmínky, navíc vztahy mezi ním a prezidentem nejsou ideální.
Sarkozy však má být jmenován ministrem vnitra a stát se mužem č. 2 ve vládě. Sarkozy byl ministrem vnitra do loňského března, kdy ho vystřídal právě de Villepin.
Úterní francouzský tisk v úvahách o příštím premiérovi uváděl, že od Villepina lze čekat určitou kontinuitu dosavadní politiky, tedy směsici sociálního přístupu a liberalismu. Sarkozy je považován za stoupence liberalismu.
Na jmenování Villepina už odmítavě, ba hněvivě reagovala levicová opozice. Mluvčí socialistů Annick Lepetitová řekla, že jde o pouhé přeskupení dosavadní vlády. Podle Zelených je to "urážka Francouzů, protože politika bude velmi pravděpodobně stejná jako dosud".
Národní tajemnice komunistů Marie-George Buffetová hovořila o "provokaci", protože Villepin byl jedním z hlavních obhájců ústavy EU, kterou Francouzi odmítli, a žádala nové volby.
 Odstupující francouzský premiér Jean-Pierre Raffarin během pondělní schůzky týkající se vládní krize. Způsobil ji fakt, že většina Francouzů odmítla v referendu euroústavu. (31. května 2005) |
 Prezident Jacques Chirac vyprovází odstupujícího premiéra Jeana-Pierra Raffarina z Elysejského paláce. (31. května 2005) |
 Nový francouzský premiér Dominique de Villepin. (31. května 2005) |
