Plán OSN podpořilo 64,9 procent kyperských Turků, ale jen 24,2 procenta Řeků. Proti bylo 35,1 procenta Turků a 75,8 procenta Řeků.
"Evropská komise hluboce lituje, že kyperskořecké společenství neschválilo kompromisní řešení na řešení kyperského problému, ale respektuje demokratické rozhodnutí lidu," konstatuje prohlášení, které bylo vydáno v Bruselu.
Plán generálního tajemníka OSN Kofiho Annana počítal se vznikem konfederativního státu ještě před vstupem Kypru do Evropské unie tak, aby obě komunity do unie mohly vstoupit do EU společně.
Výsledky se daly očekávat. Pro chudé Turky byl vstup do unie přes sjednocení Kypru svůdnou vidinou. Zvlášť když slíbila ostrovu dvě miliardy eur a totéž i Spojené státy.
Řekové jsou ale daleko bohatší než jejich kyperští sousedé, a tak jejich média, vláda, a dokonce i církev vytáhly proti kladnému výsledku referenda. Turci by toho podle nich dostali moc. A tak vyzývali své rodáky, aby v referendu řekli OSN i světu jasné "ne".
Kypr je rozdělen od roku 1974, kdy severní část obsadila turecká vojska v reakci na převrat kyperských Řeků, kteří chtěli ostrov připojit k Řecku. V severní části ostrova vznikla takzvaná Severokyperská turecká republika, kterou uznává jen Ankara.
 Řeckokyperský prezident Tassos Papadopulos odevzdal 24. dubna svůj hlas v referendu o přijetí plánu OSN na sjednocení Kypru. |
