Americký prezident se vyjádřil i k Blízkému východu. "Palestinskou věc zradili její vůdci, kteří se drží staré nenávisti a ničí dobrou práci jiných," řekl s očividnou narážkou na palestinského vůdce Jásira Arafata.
Palestince vyzval, aby následovali Irák v cestě k demokracii. Izrael však podle něj musí vytvořit podmínky pro vznik jejich samostatného státu, který bude žít v míru.
Rezoluce o zakázaných zbraních
Šéf Bílého domu také navrhl Valnému shromáždění, aby Rada bezpečnosti OSN přijala novou rezoluci, která zamezí dalšímu šíření zbraní hromadného ničení.
"Vyzvala by všechny členské země, aby jejich šíření stíhaly, ustavila by přísné vývozní kontroly v souladu s mezinárodními standardy, a zabezpečila by všechen citlivý materiál uvnitř hranic," uvedl prezident.
Největší část jeho projevu se však týkala Iráku. Svržení vlády diktátora Saddáma Husajna ospravedlnil odhalením masových hrobů a mučíren. Před válkou přitom koalice mluvila o zakázaných zbraních hromadného ničení.
V Iráku je třeba spolupracovat
Bush požádal na dvě stě prezidentů a ministrů, kteří jeho projevu ve Valném shromáždění naslouchali, o pomoc. Stabilizace bezpečnosti v Iráku, obnova zničené země a přítomnost vojáků stojí Američany miliardy dolarů. Bílý dům proto vítá větší zapojení mezinárodního společenství.
"Nědo se zásahem v Iráku nesouhlasil. Nyní je však třeba spolupracovat," prohlásil Bush, který zmínil i důležitou roli samotné OSN. "Měla by pomoci s ústavou, vycvičit civilní pracovníky a dohlédnout na svobodné a férové volby."
Otázku, kdy si sami Iráčané vyberou své vůdce, však Bush nezodpověděl. "USA souhlasí s rychlým předáním moci, jak žádají někteří klíčoví spojenci. Musí však jít o proces dosažený demokratickými způsoby," uvedl prezident, podle něhož to však není možné uspěchat podle přání různých stran.
Schůzky s přáteli i oponenty
Šéfa Bílého domu doprovodili do newyorského sídla OSN manželka Laura a ministr zahraničí Colin Powell. Po fotografování s generálním tajemníkem OSN Kofi Annanem a projevu ho čekala schůzka se španělským premiérem Josém Mariou Aznarem, který podporoval úder USA na Irák.
Bush se sejde i se zástupcem protiválečné strany - francouzským prezidentem Jacquesem Chiracem, který v OSN zopakoval požadavek, aby Washington zveřejnil "realistický" časový plán, kdy si Iráčané budou sami vládnout. Zatím rozhoduje koaliční civilní správa pod vedením USA.
Během dalších jednání v New Yorku se Bush setká s indonéskou prezidentkou Megawati Sukarnoputriovou, afghánským protějškem Hámidem Karzáím a marockým králem Muhammadem VI.
Neshody pokračují
Z kopií projevů státníků v OSN vyplývá, že se jen tak neshodnou. Annan a Chirac jednostranný úder na Irák pod vedením USA odsuzují, Bush naopak žádá o pomoc.
Americký prezident před projevem naznačil snahu rozepře kvůli Iráku překonat. USA podle něj věří v budoucí spolupráci s OSN. Kofiho Annana, s nímž si při příjezdu potřásl rukou, označil za "vůdce a přítele".
Jednání přichází v době, kdy se diskutuje o smysluplnosti světové organizace. Pochybnosti zasel během irácké irácké krize právě George Bush, když se Washingtonu na jaře nedařilo prosadit v patnáctičlenné Radě bezpečnosti OSN rezoluci, která by válku v Iráku posvětila.
 Generální tajemník OSN Kofi Annan přednáší projev před 58. Valným shromážděním OSN. (23. září 2003) |
 Generální tajemník OSN Kofi Annan vítá amerického prezidenta George Bushe před zasedáním 58. Valného shromáždění OSN. (23. září 2003) |
 Americký prezident George W. Bush žádá o pomoc v Iráku v projevu před 58. Valným shromážděním OSN. (23. září 2003) |
