Činnost jaderného zařízení zaznamenaly špionážní satelity.
Jaderná elektrárna v Jongbjonu byla uzavřena před devíti lety na základě mezinárodních dohod o odzbrojení KLDR. Počátkem února Pchjongjang oznámil, že provoz reaktorů obnoví.
Severní Korea obhajuje provoz elektráren energetickou krizí, odborníci ale upozorňují na fakt, že pětimegawattový reaktor ji vyřešit nemůže.
"Úmysly režimu jsou proto jasné - výroba plutonia," cituje agentura AFP nejmenovaného amerického představitele.
Podle Washingtonu nejsou náznaky toho, že by Pchjongjang obnovil rovněž činnost zařízení na obohacování uranu.
Ten lze použít jako palivo v elektrárnách i k výrobě jaderných zbraní. Odborníci se domnívají, že KLDR vlastní dvě jaderné pumy a materiál na šest až osm dalších.
Mluvčí Národní bezpečnosti McCormack uvedl, že Washington nadále preferuje diplomatické řešení krize, ale na stole jsou i jiné eventuality.
Jihokorejští představitelé dávají incident do souvislosti s úterním vypálením rakety krátkého doletu, která dopadla do Japonského moře. Soul na poslední události příliš nereaguje, je příliš zaměstnán sestavováním nové vlády.
"Pokoušíme se zjistit více informací, zatím je to na úrovni zpravodajských služeb," řekl zdroj blízký jihokorejské vládě. Dodal, že Soul bude poslední vývoj konzultovat s Japonskem a Spojenými státy.
Japonský premiér Koizumi vyzval ke klidu a obezřetnosti, než se podaří získat více informací. "Zatím ani nevíme, na jakém stupni reaktor pracuje," řekl Koizumi.
Čína a Rusko vyzvaly k rozhovorům mezi USA a KLDR, které by zmírnily napětí vyvolané obnovením jaderného programu. Pchjongjang s dialogem souhlasí, prezident Bush trvá na mnohostranných rozhovorech.
Jednat s KLDR nemá podle Washingtonu smysl.
"Dvoustranné rozhovory by brzy skončily na požadavcích, kolik USA zaplatí za zastavení výroby a vývozu jaderných materiálů ze strany KLDR," vysvětlil před několika dny americkou nechuť ministr obrany Donald Rumsfeld.
