"Nejsme v žádném případě osamoceni," řekl k mírové iniciativě zdroj blízký německé vládě. Úder na Irák podle něj v RB OSN podporují kromě USA ještě Velká Británie, Španělsko a Bulharsko.
Podle Berlína, který nyní radě předsedá, má zbytek členů - Rusko, Francie, Čína, Angola, Kamerun, Chile, Guinea, Mexiko, Pákistán a Sýrie - zájem na mírovém řešení krize.
Mezi stálými členy RB OSN, kteří mají právo veta, získaly mírnou převahu zastánci diplomacie poté, co se pro mírovou cestu vyslovila Čína.
"Vzali jsme na vědomí, že Francie, Německo a Rusko vydaly společnou deklaraci. Čína vítá a podporuje jakékoli iniciativy, které by mohly přispět k politickému řešení iráckého problému," oznámil Peking.
Situace okolo Iráku napíná zejména vztahy mezi USA a evropskými zeměmi, které navíc nemohou nalézt společný hlas. Nejvýraznější příznakem neshod jsou přetrvávající debaty v NATO kvůli obraně Turecka. - více zde
Urovná pochroumané vztahy Moskva?
Prostředníkem, který by vztahy mezi Evropany a Američany uhladil, by mohla být Moskva. "Británie o roli zprostředkovatele přišla a vzniklé vakuum může vyplnit Rusko," míní místopředseda Státní dumy Vladimir Lukin.
Podle šéfa dolní komory ruského parlamentu jsou cíle Ruska v mnohém shodné jak s americkými, tak evropskými požadavky, zejména pokud jde o zastavení šíření zbraní hromadného ničení.
"Rusko nestojí o žádné napětí. Potřebujeme přestávku na modernizaci svého života. Nejsme členem NATO a máme větší manévrovací prostor. Mohli bychom nalézt východisko pro Evropu a USA bez ztráty tváře," míní Lukin.
Původní mírový plán vypadal jinak
Mírová inciativa, prosazovaná nyní Berlínem, Moskvou a Paříží, navrhuje "pouze" zvýšení počtu inspektorů OSN v Iráku. Původní plán vypadal daleko velkolepěji a vedl by k faktickému protektorátu OSN nad Irákem.
Německo totiž zamýšlelo vyslat do Iráku vojska OSN. "Modré přilby" by pak zajistily rozšířenému sboru inspektorů přístup i do nejtajnějších míst země.
Plán počítal i se zákazem letů pro irácká letadla: vzdušný prostor by využívala jen špionážní letadla spojenců. OSN měla podle prvních zpráv tisku vytvořit i agenturu trvale sledující zbrojní aktivity Iráku a vedle ní i soud, který by se zabýval zločiny proti lidským právům v Iráku.
Vidinu velké mírové akce narušila jako první Paříž, když popřela, že by existoval nějaký tajný plán na odzbrojení Iráku. Pak začal couvat i Berlín.
Rozhodující ránu zasadil německý ministr obrany Peter Struck. Nejprve tvrdil, že ve sboru OSN mohou být i němečtí vojáci. Během dvou dnů se od myšlenky vyslání vojsk OSN zcela distancoval.
