Bílý dům oznámil, že je znepokojen opomenutími a problémy, jež tato zpráva obsahuje. Jeden americký představitel ji dokonce označil za "neuvěřitelný vtip". Bushův tým podle něj došel k závěru, že prohlášení je plné děr.
Také britský ministr obrany Jack Straw prakticky současně prohlásil, že tvrzení iráckého režimu, že již zbraně hromadného ničení nevyrábí, je lživé.
"Ve zprávě jsou zjevná opomenutí," řekl Straw a dodal, že Irák nesplnil zadání OSN, aby uvedl skutečný stav svých zbraní hromadného ničení. "Vypadá to, že Saddám Husajn se rozhodl pokračovat v tvrzení, že Irák už žádné takové zbraně nemá. Tím se však nikdo nenechá oklamat."
Ještě předtím nejmenovaní představitelé americké administrativy sdělili, že poradci George Bushe, kteří ho už informovali o obsahu irácké zprávy, doporučili prezidentovi, aby vyhlásil, že Irák zprávou o stavu výzbroje porušil rezoluci Rady bezpečnosti OSN.
|
PŘEČTĚTE SI |
Diplomaté nyní spekulují, zda se nepravdivá tvrzení Iráku mohou stát bezprostřední příčinu války. Američané i Britové zatím tvrdí, že nikoli, a naznačují, že dají ještě čas zbrojním inspektorům, kteří pátrají po zbraních hromadného ničení přímo v Iráku.
Odborníci se s tím shodují, nicméně soudí, že se možnost konfliktu dále přibližuje.
Poradci amerického prezidenta původně zvažovali, že by Bush mohl ohlásit, že Saddám "zásadně porušil" rezoluci, což by prezidentovi podle americké interpretace dalo legální podklad pro vyhlášení války.
Nyní však podle všeho doporučili prezidentovi, aby dal zbrojním inspektorům OSN čas a využil současně mezer ve zprávě ke zvýšení tlaku na Irák a na OSN.
Jak uvedla agentura AP, v Bushově týmu údajně převládá myšlenka vyvíjet tlak na Organizaci spojených národů, aby požadovala výslechy iráckých vědců mimo Irák.
Bush se domnívá, že Saddám to odmítne, což bude znamenat "zásadní porušení" rezoluce, které bude svět považovat za ospravedlnitelnější důvod k válce než ukvapenou akci.
Bush dříve prohlásil, že je připraven použít proti Iráku sílu i bez podpory OSN. Nyní zvažovaná strategie znamená, že by nasazení síly nepřicházelo v úvahu ještě několik týdnů.
V irácké zprávě mimo jiné chybí zcela zásadní vysvětlení, co se stalo s programem vývoje chemických a biologických zbraní po roce 1998, kdy z Iráku odešli zbrojní inspektoři OSN. Chybí tam i reakce na nedávné britské důkazy o nebezpečných iráckých aktivitách.
