"Začíná protičečenská hysterie," tvrdí poslanec dolní komory parlamentu za Čečensko Aslanbek Aslachanov, podle něhož ruské úřady činné v trestním řízení podnikají proti Čečencům nezákonné kroky. "Médiím například sdělují, kolik Čečenců zadržely, aniž by dbaly na presumpci neviny," řekl Aslachanov.
Po útoku čečenského komanda v divadle na Dubrovce nařídil ruský ministr vnitra Boris Gryzlov zneškodnit síť, která pomáhala ozbrojencům. "Teroristé měli podporu Čečenců žijících v Moskvě a Moskevské oblasti," tvrdí Gryzlov.
Čečenci: Začaly "začistky"
Na ministrův popud tak podle Čečenců úřady zahájily v Moskvě i jinde "začistky" - masové razie, které lze přirovnat k postupu ruských sil v Čečensku. Co je za tvrdým postupem úřadů? Podle obránce lidských práv Lva Ponomarjova moskevská policie dostala ústní nařízení - přimět Čečence k vystěhování z metropole.
"Do bytu vtrhli ráno tři muži. Zbili manžela. Mířili mu na hlavu pistolí a odvedli ho v poutech na policejní okrsek jen kvůli tomu, že je Čečenec," vypověděla Mariam Gelagajevová z Moskvy.
Alichan Gelagajev byl večer propuštěn bez jakékoli omluvy. "Vyšetřovatelé se na mě snažili vynutit přiznání, že jsem poskytoval finanční a intelektuální pomoc teroristům," říká.
|
AKTUÁLNÍ DĚNÍ |
|
PŘEDCHOZÍ VÝVOJ |
|
Moskevské drama |
|
PŘÍLOHY |
|
Teroristé a rukojmí - přehled největších akcí na světě |
|
Fotogalerie - desítky snímků |
|
Čečenci proti civilistům - přehled posledních akcí |
Aslanbek Aslachanov míní, že podobné kroky ruských policistů lze považovat za trestný čin. "Čečencům podsouvají drogy a zbraně, aby je pak mohli obvinit. To je nemorální a nelidské," říká poslanec Státní dumy.
Čečencům jsou podle Aslachanova také povinně odebírány otisky prstů, když si vyřizují nějaké doklady. Ruské zákony však podobné kroky dovolují jen v případě podezření z přestupku či trestného činu.
Stěžuje si i právník
Policisté prohledali i byt známého advokáta Abduly Chamzajeva, který obhajoval u soudu mimo jiné rodinu Elzy Kungajevové. Ta byla zavražděna ruským plukovníkem Jurijem Budanovem.
Policie požadovala, aby Chamzajev písemně sepsal důvody pobytu v Moskvě, s kým a kdy se naposledy setkal, z jakých prostředků žije a tak dále.
"Jsem Čečenec, který 45 let věnoval upevnění tohoto státu jako odpovědný pracovník sovětské prokuratury. Teď ve stáří do mého bytu vtrhli lidé, kteří chtěli provést domovní prohlídku jen na základě národnostní příslušnosti," řekl Chamzajev rozhlasové stanici Echo Moskvy.
Stížnosti od lidí pocházejících z Kavkazu shromažďuje mimo jiné Antifašistický koordinační výbor, který informace o diskriminaci Čečenců zveřejnil na svém zasedání, jež se konalo v uplynulých dnech v Moskvě.
Moskevské úřady navíc ve středu podle rádia Echo Moskvy zakázaly mítink proti válce v Čečensku. Pořadatel mítinku - Výbor protiválečných akcí - shromáždění svolal na čtvrtek. Podle organizátorů má akce humanitární charakter a jejím cílem je ochrana lidských práv. Zákaz mítinku považují za nezákonný, a hodlají se proto obrátit na soud.
"Začala zjevná a zcela nezákonná diskriminace Čečenců ve všech ruských regionech. Část Čečenců, unavená tímto mravním útlakem, se nakonec může rozhodnout pro návrat do hor, kde vezme do rukou samopal. Čím více Čečenců bude za souhlasu ruských státních orgánů perzekvováno, tím více bude žoldáků v nové vlně války," soudí právník Abdula Chamzajev.
Klid nebudou mít ani v zahraničí?
Čečenci zřejmě nebudou mít klid ani mimo Rusko. Moskva totiž oficiálně požádala Turecko, aby zakázalo pročečenská sdružení působící v zemi. Podobné žádosti zaslala i několika dalším zemím.
Ruské úřady se odvolávají na údajné důkazy, že čečenští teroristé, kteří zajali rukojmí v Moskvě, volali telefonicky do Turecka, do Saúdské Arábie a do Spojených arabských emirátů.
V Turecku Rusko požaduje zejména uzavření čečenského "zastupitelství" v Istanbulu, které funguje už několik let. "Působí diaspora, která materiálně podporuje teroristy," tvrdí ruský velvyslanec v Ankaře Alexander Lebeděv, který doufá, že tomu turecké úřady učiní přítrž.
 Ruští železniční policisté kontrolují Čečence, kteří přicestovali na moskevské Pavelecké nádraží. Bezpečnostní orgány po incidentu v moskevském divadle na Dubrovce, při kterém čečenští separatisté drželi několik dní jako rukojmí asi 800 lidí, pokračují v pátrání po spolupracovnících únosců a zesilují opatření zaměřená především proti Čečencům. (30. října 2002) |
