Moskva nikdy nezávislost Čečenska neuznala, přestože bylo vyjednáno několik dohod, které této zemi zaručovaly velkou samosprávu. S úplným odtržením však ruští politici nikdy nesouhlasili.
Spory přerostly v otevřenou válku poté, co se bývalý ruský prezident Boris Jelcin rozhodl v roce 1994 pro invazi do Čečenska. Při následných krutých válkách zahynulo podle některých odhadů (ty se však velmi různí) až 100 000 lidí.
Ruské jednotky například zcela zničily čečenské hlavní město Groznyj, jež bylo úplně srovnáno se zemí.
Přesto v první čečenské válce utrpěli Rusové potupnou porážku. V další válce pak Čečence Rusové převálcovali mohutnou vojenskou silou, ale sporadické boje pokračují dodnes.
Moskvě se vlastně nikdy nepodařilo zcela odbojné Čečensko ovládnout. Ti bojují v odlehlých oblastech v současnosti partyzánským způsobem. Všechny ruské či sovětské vlády vždy postupovaly vůči Čečencům velmi ostře a desetitisíce z nich byly poslány do vyhnanství či zabity.
Tato kavkazská země je důležitá pro Rusko především tím, že jí křižují některé ropovody i plynovody. Patří však současně k velmi chudým oblastem regionu.
Čečenci jsou muslimové a náboženství zde v posledních letech mimořádně získalo na síle a praktikováno je islámské právo šaría.
DÁLE ČTĚTE |
Čečenci pustili z divadla sedm Rusů - vývoj od páteční půlnoci |
Teroristům uprchla dvě rukojmí - vývoj ve čtvrtek 12:00-24:00 |
Teror v Rusku - komentář MF DNES |
Moskva má strach, ale život běží dál - reportáž z ruské metropole |
Čečenci vyhrožují zabíjením rukojmí - vývoj do čtvrtka, 12:00 |
S expertem o Čečensku - online s Jaromírem Štětinou, pátek 10.00 |
Za nezávislost se Čečenci bijí už léta - historické souvislosti |
PŘÍLOHY |
Teroristé s rukojmími - přehled největších akcí |
Fotogalerie - desítky snímků |
Útoky Čečenců proti civilistům - přehled posledních akcí |