Irácký velvyslanec v newyorském sídle OSN Mohammad Dúrí tvrdí: "Je to řada výmyslů motivovaných pomstou, ropou, personálními ambicemi a bezpečností Izraele."
Podobně rozhořčeně reagovali i další politikové. "Je to snůška lží zaměřená na očernění veřejného mínění s cílem vyvolat novou americkou agresi vůči Iráku," prohlásil předák irácké vládnoucí strany Baas Sáid Kásim Hammúdí.
Mnoho Arabů se ale domnívá, že Bushovo rozhodnutí udeřit na Irák a odstranit prezidenta Saddáma Husajna je pevné. "Bush chce napadnout Irák a je rozhodnutý to udělat," soudí libanonský poslanec Valíd Aido.
Profesor politologie na americké univerzitě v Bejrútu Nizár Hamza doplňuje: "Nevidím žádnou změnu v záměrech prezidenta Bushe zaútočit na Irák. Jediný rozdíl je v jazyku. Bush používá diplomatický jazyk, protože oslovil OSN, narozdíl od mluvy, jakou užívá normálně."
Podle Músy je však "stále prostor k jednáním" a zřejmě i dostatek času na to, aby mohla vést ke zdárnému výsledku.
Také jordánský ministr informací Muhammad Advan doufá, že Bushův projev povede k pokračování dialogu mezi Irákem a OSN. "Věříme, že Irák přistoupí na rezoluci OSN a na návrat zbrojních inspektorů. Ušetřilo by to Irák a region vojenského úderu, který by vedl ke katastrofě pro nás všechny," řekl.
Inspektoři odešli z Iráku v roce 1998 a nebylo jim povoleno se vrátit.
Co Bush v OSN řekl
Americký prezident v projevu k plénu OSN vyzval k odzbrojení režimu Saddáma Husajna. Jinak bude podle něj vojenský úder na Irák nevyhnutelný.
USA po Valném shromáždění OSN chtějí novou rezoluci k Iráku, která by na něj uvalila ultimatum. Ta by žádala zničení zbraní hromadného ničení. Bush řekl, že USA hodlají spolupracovat s Radou bezpečnosti. "Svět musí reagovat rázně," zdůraznil Bush.
"Rezoluce Rady bezpečnosti musejí být realizovány a požadavky míru a stability splněny, jinak je akce nevyhnutelná," řekl Bush. Dodal, že OSN je na křižovatce, kdy buď dostojí cílům, kvůli nimž vznikla, nebo upadne do bezvýznamnosti.
Bush podrobně popsal, jak irácký režim porušuje všechny závazky, včetně rezolucí Rady bezpečnosti OSN. Bush uvedl, že Irák musí zničit zbraně hromadného ničení, vykázat ze země teroristy, zastavit represe proti vlastnímu lidu, uspořádat demokratické volby, dodržovat lidská práva, propustit zajatce, navrátit majetek ukradený za války v Perském zálivu a přestat obchodovat mimo program Ropa za potraviny.
Bush zdůraznil, že Spojené státy budou na nové rezoluci spolupracovat s ostatními členy Rady bezpečnosti, ale neupřesnil, co by měla obsahovat.
Podle jeho slov se musí Irák okamžitě a bezpodmínečně zříci zbraní hromadného ničení a zničit zásoby těch, které již má, pokud si přeje žít v míru se světovým společenstvím.
"O cíli Spojených států nelze pochybovat. Pokud bude irácký režim nadále vzdorovitý, musí svět jednat cíleně a rozhodně, aby přiměl Irák k zodpovědnosti," řekl Bush.
Upozornil, že Irák by mohl získat jadernou zbraň do roka, pokud by dostal štěpné materiály pro její výrobu. Dodal, že poté by mohly hrůzy teroristických útoků proti Spojeným státům z loňského roku blednout ve srovnání s novým nebezpečím. Zdůraznil, že slibům iráckého režimu nelze věřit, a proto nelze také brát riziko z prodlení.
Irák obvinění popírá. Irácký ministr zahraničí Nádží Sabrí v této souvislosti zopakoval, že Bagdád je ochoten obnovit spolupráci se zbrojními inspektory za podmínky, že to povede ke zrušení sankcí. Těm čelí od napadení Kuvajtu v roce 1990.
Podle Spojených států umožňují zásah proti Iráku už rezoluce přijaté po válce v Perském zálivu v roce 1991.
Spojené státy se po 18 letech vracejí do UNESCO. Organizaci OSN pro výchovu, vědu a kulturu opustily, protože ji vinily z omezování svobody tisku.
Bush před Valným shromážděním rovněž prohlásil, že USA jsou pro nezávislou a demokratickou Palestinu, která by žila v míru a bezpečí po boku Izraele. Palestinci stejně jako každý jiný národ si podle Bushe zaslouží vládu sloužící jejich zájmům a poslouchající jejich hlasy.
Bush se v doprovodu ministra zahraničí Colina Powella a poradkyně pro bezpečnost Condoleezzou Riceovou krátce před zahájením zasedání 57. Valného shromáždění OSN sešel s jeho předsedou Janem Kavanem.
Bush dorazil do newyorského sídla OSN za neobyčejně silných bezpečnostních opatření, která zastavila na čas dopravu na několika tepnách ve střední části Manhattanu. V New Yorku a ve Spojených státech stále trvá stupeň vysoké ostražitosti vyhlášený v souvislosti s ročním výročím teroristických útoků proti Spojeným státům.
Za Českou republiku vystoupí v rozpravě Valného shromáždění i ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Annan: Je třeba využít diplomacii
Po Kavanovi, který zasedání Valného shromáždění zahájil, vystoupil generální tajemník OSN Kofi Annan. Podle očekávání zdůrazňoval roli OSN jako mírotvorce a nabádal k využití všech možných diplomatických a politických prostředků pro urovnání situace kolem Iráku. Současně vybídl Bagdád, aby přijal zbrojní inspekce v zájmu zachování světového pořádku.
Za další urgentní problémy světa Annan označil izraelsko- palestinský konflikt, kde se musí jednat rychle. Vyslovil se pro rychlé svolání mezinárodní konference. Vybídl dále k pomoci Afghánistánu, aby tamní obyvatelstvo neztratilo naději na lepší zítřek. Neméně důležité je podle něho řešení pákistánsko-indického napětí.
Myšlenky z Annanova vystoupení prosákly navenek již ve středu večer z diplomatických zdrojů, a to údajně proto, aby se tajemníkovo poselství vůbec dostalo k uším veřejnosti, která očekávala především Bushův projev.
|
KRIZE IRÁK - USA |
Irák se hodlá bránit vším, co má po ruce
"Budeme-li napadeni, zvolíme všechny dostupné prostředky, abychom úder odrazili, naše kuchyňské nože, naše ruce a kameny," dodal.
Irák ale stále doufá, že nebude napaden, zdůraznil ministr.
Irácký list As-Saura obvinil Bushe, že chystá pro Valné shromáždění OSN projev, jímž si chce vynutit podporu pro útok, i když většina světa dala najevo, že s americkým plánem nesouhlasí.
Přípravy k invazi potrvají měsíce
Spojeným státům by se téměř s určitostí podařilo vojensky svrhnout irácký režim, ale invaze by nesla i riziko, že Irák použije chemické nebo biologické zbraně. Vyplývá to ze studie vlivné washingtonské organizace Středisko pro strategická a mezinárodní studia.
Podle její zprávy by také Spojeným státům trvalo měsíce, než by se plně na invazi připravily. "Přes veškerou globální vojenskou sílu, jsou Spojené státy jen stěží zorganizovány k bezprostřednímu útoku," napsal autor studie Anthony Cordesman, bývalý zpravodajský analytik na americkém ministerstvu obrany.
Cordesman podporuje některé argumenty, které používá vůči Iráku George Bush. Irák se pravděpodobně snaží vyvinout biologické zbraně, které by se svým smrtícím účinkem vyrovnaly jaderným, uvádí zpráva, podle níž existuje riziko, že by Husajn mohl takové zbraně dát teroristům.
Podle studie mají také Spojené státy velké mezery ve znalostech o umístění iráckých zbraní hromadného ničení a o zařízeních, kde mohou být vyrobeny.
"Nejhorší možný scénář případné invaze počítá s tím, že Irák by mohl způsobit chemickými nebo biologickými zbraněmi těžké ztráty americkým vojákům nebo izraelským civilistům," napsal Cordesman. Podle něj by obě varianty mohly vést k tomu, že USA nebo Izrael pohrozí Iráku jadernými zbraněmi, nebo je dokonce použijí.
Husajn si musí uvědomit, že velké a smrtící údery pomocí zbraní hromadného ničení na izraelská města pravděpodobně rozpoutají jadernou válku, tvrdí americký expert.
Varoval také, že při invazi by USA měly spoléhat na svou technologickou i kvantitativní převahu a nenechat se zatáhnout do protahovaných bojů ve městech.
 |
