Bush oznámil Arafatovo nahrazení poté, co mu tajné služby předaly informace, že palestinský předák dal Brigádě mučedníků od Al-Aksá 20 tisíc dolarů (asi 620 tisíc korun).
Američtí představitelé nicméně odmítají, že by Bushovo rozhodnutí ohledně Arafata souviselo s informací o jeho podpoře teroristů.
"Arafat zklamal Palestince už v tolika případech, že prezident skutečně nepotřeboval nic dalšího, aby rozhodl, že nastal čas pro nové vedení," uvedl jeden z dobře informovaných zdrojů blízkých Bílému domu.
USA shnánějí podporu pro Arafatův odchod
Zpráva o Arafatových pletkách s teroristy vyšla najevo během summitu sedmi hospodářsky nejvyspělejších zemí světa a Ruska (G8) v Kanadě.
Delegaci USA se během setkání nedaří získat širší podporu spojenců pro Bushův návrh nahradit Arafata novými palestinskými předáky, kteří nebudou zastávat kompromisní postoj vůči teroru.
"Prezident řekl, že pravděpodobně by bylo lepší nahradit pana Arafata. Nemám na to zvláštní názor," konstatoval kanadský premiér Jean Chrétien po setkání s Bushem. "Mohla by to být dobrá věc," dodal.
|
Brigáda mučedníků od Al-Aksá |
| Militantní uskupení Brigáda mučedníků od Al-Aksá vzniklo po zahájení druhé palestinské intifády v září 2000. USA ji přiřadily na seznam teroristických organizací letos 21. března a Evropská unie dokonce už 17. června. Naposledy se skupina přihlásila k víkendovým atentátům, při nichž zahynulo šest lidí a dalších 35 bylo zraněno. |
Palestinské volby budou v lednu
O novém vedení Palestinců se rozhodne mezi 10. a 20. lednem 2003 během prezidentských a parlamentních voleb na autonomních územích. V březnu se pak mají konat vůbec první komunální volby. Současně byl předložen rozsáhlý plán stodenní reformy zejména ve sféře financí, bezpečnosti a justičního systému.
Oznámení o volbách a reformách přišlo dva dny po Bushově projevu. Prezident podpořil vytvoření přechodného palestinského státu. Zároveň ale naléhavě vyzval Palestince, aby provedli zásadní demokratické reformy své samosprávy, včetně výměny vedoucích činitelů.
Arafatova kandidatura není jasná
Podle ministra Saíba Irikáta není zatím jasné, zda bude ve volbách opět kandidovat i předseda palestinské správy. Jásir Arafat je předsedou hnutí Fatah a rozhodnutí o kandidatuře v prezidentských volbách bude tedy záležet jen na něm samém a na Fatahu.
"Palestinský lid musí sám rozhodnout, co chce a Bush musí respektovat toho reprezentanta, kterého si Palestinci zvolí," řekl Irikát. Podle dalšího ministra Nabíla Šáse bude Arafat opět kandidovat.
Za současné politické atmosféry by podle Šáse mohlo zaznamenat výrazný úspěch islámské radikální hnutí Hamas. "Dokonce by mohl získat v parlamentu většinu. Ohrožení prezidentského postu z jejich strany je ale nižší," poznamenal Šás.
Radikálové si k volbám kladou podmínky
Palestinští radikálové budou kandidovat ve volbách jen za podmínky, že samospráva a poslanci veřejně odmítnou izraelsko-palestinské mírové dohody z Osla. Radikální uskupení Islámský džihád i Hamas učiní konečné rozhodnutí až ve chvíli, kdy budou podmínky voleb vyjasněny.
"Hnutí půjde do voleb jen v případě, že hlasování nebude spojeno s mírovou dohodu z Osla uzavřenou se sionistickým nepřítelem," uvedl politický vůdce Hamasu Ismáíl Hanija.
"Vznikne-li nový mechanismus a politický program, který podpoří odboj a skoncuje s dohodami z Osla, budeme se záležitostí zabývat," sdělil předák Islámského džihádu Náfiz Azzam.
|
BLÍZKÝ VÝCHOD |
Izrael kontroluje autonomní území
Vyhlášení termínu palestinských voleb přichází za situace, kdy izraelská armáda získala faktickou kontrolu nad všemi palestinskými autonomními sektory na západním břehu Jordánu.
"Palestinci musejí nejprve prokázat, že účinně postupují proti teroristům. Všechno, co zatím máme, jsou jen slova," reagoval na ohlášení voleb izraelský vládní mluvčí Raanan Gissin.
