Podle agentury DPA, která se odvolává na zdroje z německé delegace, se ve vojenském letounu typu Transall automaticky zapojil systém, který má odvést od cíle rakety.
Uvnitř letounu bylo poté slyšet velkou ránu. Stroj zasažen nebyl. Nikomu na palubě se nic nestalo a kancléřovo letadlo poté bez problémů přistálo v Taškentu.
Podle nařízení německého ministerstva obrany smějí do Afghánistánu létat jen letouny Transall, které jsou vybaveny speciálním systémem odvádění raket.
Ten funguje tak, že z letounu jsou vypouštěny určité látky, obvykle magneziové kuličky, které se v atmosféře zahřejí a vysokou teplotou "přitahují" rakety, které jsou naváděny na tepelném principu.
V Afghánistánu je dosud mnoho amerických raket země-vzduch typu Stinger, které používali afghánští bojovníci proti sovětským letadlům.
Velení německých vzdušných sil ale později připustilo i možnost, že systém odvádění raket spustila bouřka, kterou letoun prolétal.
Nedobrovolné brazilské přistání
Německý politik se v únoru nedobrovolně seznámil s městem Manaus, které leží uprostřed deštného pralesa. Stroj typu Airbus A310 s německým kancléřem na palubě tam nouzově přistál poté, co pilotovi došly pohonné hmoty.
Stroj, který kancléř po roce 1989 "zdělil" po bývalém východoněmeckému vůdci Erichu Honeckerovi je přitom podle německého listu Bild schopen bez mezipřistání překonat jedenáct tisíc kilometrů.
Z Mexika do Sao Paula, kam delegace letěla, je to pouhých 7400 kilometrů. Během cesty ale pilot musel odbočit z trasy, aby se vyhnul silným turbulencím.
