Se zavázanýma očima byla odvezena do Gazy, kde se k ní přidali maskovaní muži se samopaly a v maskovaných uniformách.
Velitel, který si říkal abú Fatah, prohlásil, že brigády, které se hlásí k organizaci Fatah palestinského vůdce Jásira Arafata, nemají o dobrovolníky nouzi. Vybírá je prý zvláštní skupina a další odpovídá za výběr cílů.
Ideální kandidát: silný, odhodlaný, svobodný
Vyloučeni jsou adepti, kterým ještě není 18 let, ženatí muži, kteří mají děti, a jedináčci, kteří by mohli být výhradními živiteli rodiny. Selekcí projdou jen silní jedinci, kteří obstojí ve stresu. Musejí mít rozumný vztah k víře a chápat pojmy mučednictví a svatá válka. Fyzicky mají být v patřičném přestrojení zaměnitelní s Izraelci.
Abú Fatah kandidáty několik dní pozoruje v jejich běžném životě a pak je informuje, zda byli přijati. Následuje 20 dní intenzivních náboženských debat s velitelem, při nichž jsou recitovány verše z koránu týkající se vstupu mučedníků do ráje.
Nováček je podrobně informován o štěstí, které ho v přítomnosti proroků čeká, a o právu přimluvit se o soudném dni za 70 milovaných. "Jistě, že mne velmi rmoutí, když musím vyslat sebevražedného útočníka. Jsem velmi citlivý a když se s nimi loučím, pláču. Jsou to vzdělaní muži, kteří by se mohli stát tvůrčími členy společnosti," řekl abú Fatah.
Instrukce na poslední chvíli
Poslední den před akcí stráví atentátník se specialistou z brigád, detaily operace se dozví jen několik minut předem. Dostane ručně šitý oděv, v němž je skryto deset kilogramů výbušnin s pěti kilogramy hřebíků. Na místo je dovezen čtvrt
hodiny před útokem a teprve tehdy dostane přesnou instrukci, kde a jak má nálož odpálit.
"Čím později se to mučedník doví, tím lépe pro něj, protože nemá čas o cíli přemýšlet," domnívá se abú Fatah.
Při poznámce, že při atentátech umírají v kavárnách mladí civilisté, přiostřil tón s tím, že když izraelské tanky míří na dům Palestinců, nestarají se o to, zda jsou uvnitř děti. "Ve válce nesou vážné důsledky obě strany," řekl.
Chci být vzdělaným mučedníkem
Džábirová měla možnost hovořit se sedmadvacetiletým Júnisem vybraným na příští sebevražednou akci. "Mluvil nejdřív o Michelangelových, da Vinciových a Picassových obrazech, pak náhle změnil téma a stejně vášnivě objasňoval nutkání stát se mučedníkem," popsala ho Džábirová.
"Jsme vzdělaní bojovníci, ne teroristé. Svět musí uznat, že naše akce nejsou chladnokrevné vraždy," řekl Júnis, který čas do operace stráví studiem koránu. "Nejde mi jen o zabití Izraelců. Můj čin bude poselstvím všem odpovědným a celému světu, že nejhorší je pro lidskou bytost nesvobodný život," řekl.
Spravedlnost je na naší straně
Po Júnisovi půjde na smrt stejně starý Ahmad. Původně nastoupil k Fatahu, aby mohl přispět k bezpečnosti svých spoluobčanů. Babička pocházela z Jaffy a předala rodině lásku k tamnímu domu a vinicím. Nikdy nechtěl zabíjet Izraelce.
"Dal jsem jim půdu, která dřív patřila mně. Místo, aby ji vděčně přijali, vzali mi právo na svobodný život... Jak mám existovat bez svéprávného státu a s prokazováním totožnosti u každé izraelské hlídky. Izraelci kontrolují dodávku elektřiny a vody do našich domů a lidé se ještě ptají, proč se bouříme," vysvětluje své pohnutky Ahmad.
Ostatní kolem něj pokyvují hlavami. "Jsme připraveni vykonat okázalé akce proti nepříteli. Nemáme strach a nepřestaneme, dokud se plně nestáhne z našich území. Můžete nám říkat teroristé, nebo jak chcete. Věříme, že spravedlnost a vítězství je na naší straně," tvrdí Ahmad.
