Zástupce hostitelů, španělský ministr zahraničí Josep Piqué, však ujistil: "Je to poprvé v historii Evropské rady (summitu EU), co se kandidáti zapojili přímo do její práce." Dříve byli politici kandidátských zemí zváni na summit jen k obědu, ke společnému fotografování a k několika čistě formálním pohovorům. "Bylo to nejméně formální setkání, jež jsme dosud absolvovali," poznamenal k tomu ministr financí Jiří Rusnok.
V Barceloně česká delegace předložila dva návrhy, jejichž využitím se unie bude zabývat. "Navrhl jsem dvě malé věci: společné memorandum o penzijní reformě a vytvoření evropské databanky pracovních a vzdělávacích příležitostí," prohlásil Zeman.
Podle premiéra si čeští vyjednavači "významně pojistili", aby alespoň jeden z návrhů byl brán vážně: podněty pro penzijní reformu předkládali společně s Nizozemci, tedy s jedním ze členů EU. "Je to první případ, kdy se ke spolupráci zavázaly dvě země, z nichž jedna je členem unie a druhá se o členství uchází.
To je něco nového," řekl Zeman.
|
DÁLE ČTĚTE |
Česko chce podle něho dosáhnout toho, aby unie v této oblasti stanovila jednotná pravidla - aspoň pro penzijní fondy a jejich ochranu před zneužitím, aby byli staří lidé chráněni před rizikem chudoby. Zeman propagoval zaměstnanecké penzijní fondy, kde "je promítnuta myšlenka sociálního dialogu a sociální soudržnosti".
Podle ministra Piquého se však hlavně "mluvilo o tom, co mají (uchazeči o členství v unii) dělat, aby převzali lisabonskou strategii, její ekonomický, sociální a ekologický rozměr".
V Lisabonu se před dvěma lety předáci unie dohodli na strategii, která má do roku 2010 odstranit technologický náskok USA. Cílem je vytvořit "nejdynamičtější a nejkonkurenceschopnější ekonomiku světa, založenou na znalostech".
Chudí a relativně zaostalí uchazeči mohou tento záměr zhatit: nejenže přinesou unii málo bohatství, ale navíc do ní včlení často nemoderní, neekologické ekonomiky.
Unie chce toto nebezpečí omezit, a proto od nastávajících členů žádala konkrétní představy o tom, jak se zapojí do procesu modernizace unie.
"Iniciativa diskutovat s námi otázky spojené s lisabonskou agendou je míněna vážně. Je to určitý další tlak na nás - jde o to postupně se zapojovat do vytváření nových iniciativ, do formulování politik unie. Pro nás to navíc znamená potřebu dolaďovat naši vlastní politiku, která by měla být slučitelná s politikou členských zemí EU," uvedl Pavel Telička, který na summitu zastupoval ministra zahraničí.
Největší nebezpečí pro lisabonský proces však hrozí zevnitř unie samé: řada členských zemí totiž nyní blokuje ctižádostivé plány, s nimiž unie před dvěma lety přišla. Španělům, kteří jednání vedou, zatím zbývá jen naděje. "Doufám, že se dohodneme na něčem podstatném, protože si přejeme jasný seznam konkrétních závazků," prohlásil v této souvislosti Piqué.
Čeští politici však ještě na summitu "hasili" poslední aféru kolem Benešových dekretů. Ve středu totiž vyvolal evropský komisař Günter Verheugen dojem, že se Evropská unie chce touto otázkou zabývat, což dosud vždy odmítala.
Po čtyřicetiminutovém setkání s evropským komisařem prohlásil premiér Zeman: "Pan Verheugen požádal o toto setkání, aby mne ujistil, že jeho slova byla špatně vyložena a že Evropská komise nezahrnuje Benešovy dekrety do vstupních jednání (s Českou republikou)." Toto ujištění má komisař zopakovat podle Zemana ještě při své dubnové návštěvě v Praze.
 Zleva náměstek ministra zahraničí Pavel Telička, premiér Miloš Zeman a ministr financí Jiří Rusnok přicházejí na summit Evropské unie, který začal 15. března v Barceloně. Nejvyšší politikové 15 členských zemí EU se mají sejít se svými protějšky ze 13 kandidátských zemí, aby společně posoudili vyhlídky hospodářského a sociálního rozvoje EU v tomto desetiletí. Smyslem této ymbolické schůze je zapojit kandidáty do takzvaného lisabonského procesu, jehož cílem je učinit z unie n ejvýkonnější světovou ekonomiku. |
 Premiér Miloš Zeman a jeho portugalský protějšek António Guterres se setkali 15. března v Barceloně, kde začal summit Evropské unie za účasti kandidátských států. |
