Nalezný hrob ukázali v neděli novinářům představitelé protitalibanské opozice. Nachází se poblíž vojenského letiště, které nedávno bombardovali Američané. Šindánd leží 130 kilometrů západně od Herátu poblíž íránských hranic.
Taliban nabídl kapitulaci Kunduzu
Po další mohutné vlně náletů amerických bombardérů zvažuje Taliban vydání své poslední bašty na severu Afghánistánu - města Kunduz - opozici. Prohlásil to jeden z velitelů opozičního Severního spojenectví Mahidulláh. Talibanští bojovníci ale žádají dohled pozorovatelů OSN.
Kapitulaci prý nabídl Hadží Umar, bratr vůdce Talibanu Muhammada. Umar je spolu s dalšími několika tisíci bojovníků bývalého vládnoucího radikálního hnutí obklíčen v Kunduzu vojáky Severní aliance.
Mezi Talibanci jsou i zhruba tři tisíce cizinců. Zajištění jejich bezpečnosti je další podmínkou vydání města, kterou si jeho obránci stanovili. Protitalibanská opozice zatím na nabídku neodpověděla.
Jednání o budoucí
vládě Afghánistánu
sledujeme ZDE.
Kunduz byl americkým terčem
Talibanské pozice u severoafghánského Kunduzu a v oblasti Šamšádu na východě země se v neděli ráno staly terčem silného bombardování. Američané pokračují i v náletech na Kandahár, kde o víkendu údajně zahynulo 46 lidí.
Nálety v oblasti Šamšád v provincii Nagarhár na východě Afghánistánu, si vyžádalo podle posledních zpráv Afghánské islámské agentury 148 lidských životů. Letadla na zmíněnou lokalitu, vzdálenou osm kilometrů od hranic s Pákistánem, zaútočila v neděli nad ránem celkem dvakrát. Zprávy o ztrátách na životech se ale nepodařilo ověřit z nezávislých zdrojů.
Taliban si odporuje ve zprávách o Usámovi, Powell tvrdí, že je stále v Afghánistánu Američané toto tvrzení vzápětí zpochybnili. Podle nejmenovaného činitele americké rozvědky zatím nejsou žádné věrohodné důkazy o Usámově útěku za hranice. Představitel opozičního Severního spojenectví Júnis Kanúní zase prohlásil, že bin Ládin je nyní u Marúfu, asi 130 kilometrů východně od Kandaháru, kde má výcvikové tábory a systém podzemních chodeb a bunkrů. Kanúní řekl, že tvrzení, že bin Ládin už není v Afghánistánu či na území pod kontrolou Talibanu, má za cíl přesvědčit USA, aby zastavily nálety. "Usáma bin Ládin je stále v Afghánistánu," prohlásil v neděli odpoledne americký ministr zahraničí Colin Powell s odvoláním na informace tajných služeb. O útěku bin Ládina z Afghánistánu pochybuje i mluvčí Pentagonu Glenn Flood. "Naše pátrání v Afghánistánu pokračuje," zdůraznil Flood.
Ještě v sobotu odpoledne tvrdil talibanský velvyslanec Abdul Salám Zaíf, že Usáma bin Ládin uprchl z Afghánistánu. Za pár hodin bylo vše jinak. "Usáma je v Afghánistánu, ale nevím, zda na území pod kontrolou Talibanu nebo v oblastech ovládaných opozicí," řekl agentuře Reuters Zaíf.
Piloti si stěžují na pomalé rozkazy
Průtahy při schvalování cílů nejvyšším velením americké armády výrazně oslabily úsilí vojenského letectva o likvidaci Talibanu a sítě Al-Káida. Tvrdí to americký list The Washington Post s odvoláním na nejmenované vysoké představitele letectva. Ti se domnívají, že za posledních šest týdnů nejméně desetkrát úspěšně zaměřili šéfy Talibanu a Al-Káidy, ale nemohli je zasáhnout, protože nedostali včas souhlas s akcí.
"Víme, že jsme měli na mušce některé opravdu důležité lidi," řekl listu jeden z představitelů letectva. "Ale celý proces je tak pomalý, že než jsme dostali svolení od všech, tak jsme to odpískali."
Tyto problémy vyplývají z poměrně složitého schvalovacího procesu a z rozporů mezi letectvem a ústředním velitelstvím celé akce kolem významu civilních obětí. Jeden nejmenovaný generál letectva také kritizoval snahu ministra obrany Donalda Rumsfelda a jeho poradců v Pentagonu řídit operace do nejmenších podrobností.
The Washington Post napsal, že generál Charles Wald, který až do začátku listopadu vedl letecké útoky v Afghánistánu, si stěžoval více než desetkrát na problémy se schvalováním cílů u velitele celé operace Tommyho Frankse, ale nedostal žádnou odpověď.
Někteří zástupci letectva si myslí, že průtahy při schvalování válku prodlužují a vedly k nezbytnosti vyslat do Afghánistánu americké speciální jednotky k pátrání po vedení Talibanu a Al-Káidy, které mohlo být zlikvidováno ze vzduchu.
USA: Atíf je mrtev, máme důkazy
Mluvčí talibanského ministerstva zahraničí maulví Nadžibulláh v sobotu potvrdil americké zprávy o tom, že při středečním bombardování zahynul nejbližší spolupracovník bin Ládina Muhammad Atíf.
O pár hodin později však Nadžibulláh obrátil. "Nebyl zabit. Je v bezpečí," řekl o Atífově osudu. Zprávy o Atífově smrti označil za pouhou propagandu. "Kde jsou důkazy o jeho zabití?" dodal Nadžibulláh.
Egypťan Atíf byl mužem číslo dvě Al-Kajdy a od počátku 90. let jejím hlavním vojenským stratégem. Předpokládalo se, že v případě bin Ládinovy smrti převezme vedení teroristické organizace.
Americký časopis U.S. News and World Report počátkem října s odvoláním na zpravodajské zdroje napsal, že Átif byl operačním mozkem, který stál za útoky z 11. září. Na své internetové stránce dodal, že Átif byl oním mužem, o němž hovořil britský premiér Tony Blair, když řekl, že jsou jasné důkazy, že teroristické útoky naplánoval blízký spolupracovník bin Ládina.
Jeho jméno figuruje také na seznamu teroristů, kterým byla zablokována konta v USA. Zřejmě byl i operačním mozkem útoku z 11. září v New Yorku a ve Washingtonu. V říjnu 1999 FBI Atífa obvinila z pumových útoků na americké ambasdády v Africe v roce 1998.
Počátkem tohoto roku se Atífova dcera vdala za bin Ládinova syna, čímž se svazek Atífa s bin Ládinem ještě více stvrdil.
Taliban urputně brání Kandahár
Agentura AIP hlásila, že při intenzivních amerických náletech na Kandahár od čtvrtka večer zahynulo jedenáct civilistů a 25 bylo zraněno. Pumy zničily talibanské ministerstvo zahraničí a mešitu.
Pentagon oznámil, že operace budou pokračovat navzdory tomu, že začal muslimský postní měsíc ramadán. Nejvyšší představitelé několika islámských zemí, včetně pákistánského prezidenta Parvíze Mušarafa, vyzývali USA, aby během ramadánu bombardování přerušily.
První delegace do Kábulu
Rusko vyslalo do Afghánistánu zástupce ministerstev zahraničí, obrany a pro mimořádné situace. Mají podle ruského ministra obrany Sergeje Ivanova za úkol navázat kontakt se Severním spojenectvím - se "zákonnou vládou" Afghánistánu.
Agentura Interfax nespecifikuje, do kterého místa delegace měla dorazit. Je to první oficiální zahraniční delegace, která Afghánistán navštíví od obsazení Kábulu opozicí.
Etničtí Paštuni vs. afghánská opozice
Osud Kandaháru komplikují paštunské kmeny. Ty sice proti Talibanu povstaly, ale chtějí hnutí donutit ke kapitulaci vyjednáváním. Zároveň odmítají, aby do města vstoupilo Severní spojenectví, složené hlavně z Uzbeků a Tádžiků.
Vojenský opoziční velitel Ismáíl Chán, bývalý guvernér provincie Herát, se už ale nechal slyšet, že opozice na Kandahár vyrazí a pokud to bude nutné, obsadí ho.
"Všichni patříme k Afghánistánu. Takže bychom neměli obsazení Kandaháru považovat za invazi," řekl z Herátu. "Pokud teroristé Kandahár neopustí, půjdeme město osvobodit," prohlásil.
Ačkoli je Chán uznávanou osobností a známým protitalibanským veteránem, etničtí Paštuni, kteří ovládají jih a dominují i v samotném Talibanu, mu nedůvěřují.
Jednání o nové vládě
Spojené státy doufají, že rozhovory o vytvoření nové afghánské vlády začnou během několika dnů. Doufají, že tam bude zastoupeno Severní spojenctví. Zatím ale nenašly žádného paštunského vůdce, který by Paštuny zastupoval. Ti tvoří asi dvě pětiny afghánského obyvatelstva a ovládají jižní Afghánistán.
 Vojáci z amerických speciálních jednotek moniturují situaci z helikoptéry Chinook při přeletu z Tádžikistánu do Afghánistánu. (16. listopadu 2001) |
 Bojovníci Severní aliance pozorují výbuchy nedaleko Chánabádu v provincii Kunduz na severu Afghánistánu, kde americké letouny 18. listopadu bombardovaly pozice Talibanu. |
 Bojovník Severní aliance pozoruje výbuchy nedaleko Chánabádu v provincii Kunduz na severu Afghánistánu, kde americké letouny 18. listopadu bombardovaly pozice Talibanu. |
