Hlavní výzkum v sovětských laboratořích byl zaměřen na vývoj bakterií antraxu odolných vůči antibiotikům. V amerických kruzích navíc panují domněnky, že někteří z bývalých vědců se později podíleli na vývoji biologických zbraní v jiných státech.
V roce 1972 Sovětský svaz sice přistoupil ke Konvenci o zákazu vývoje, výroby a hromadění zásob bakteriologických (biologických) a toxinových zbraní a o jejich zničení, později ale odpovědní činitelé připustili, že úmluva byla 20 let porušována.
V roce 1992 podepsal tehdejší ruský prezident Boris Jelcin dekret zavazující k dodržování konvence o bakteriologických zbraních. Část výzkumu ovšem i nadále tajně pokračovala v rámci vojenských obranných programů. Uvedl to Ken Alibek, který byl až do vystěhování do USA v roce 1992 zástupcem šéfa firmy Biopreparat, dávané do souvislosti s výrobou biologických zbraní.
Po rozpadu Sovětského svazu existovaly četné laboratoře: ve městech Sergijev Posad a Obolensk nedaleko Moskvy, v Jekatěrinburgu na Urale, v Aralsku a Stěpnogorsku v Kazachstánu. Experimentovalo se i v Biologickém výzkumném institutu v Leningradě. Pověstný testovací prostor existoval na ostrově v Aralském moři, který nesl jméno Vozrožděnije.
Podezřelý Kazachstán
Nyní se pozornost zaměřuje na Kazachstán, kde se americké týmy podílejí na likvidaci bývalé továrny na výrobu biologických zbraní ve Stěpnogorsku. Minulý týden tam experti nalezli spory antraxu v rouře, oznámilo americké ministerstvo zahraničí.
Stavba této továrny započala v roce 1982. Měla nahradit stejný podnik v Jekatěrinburgu, v němž v roce 1979 zemřelo po neúmyslném úniku bakterií sněti slezinné přes 70 lidí.
Kazachstán v pondělí rozhořčeně odmítl jakoukoliv souvislost mezi onemocněními antraxem u Američanů a možností, že se do rukou teroristů dostaly bakterie antraxu vykultivované v Kazachstánu. Všechny závazky vyplývající z dohod, které mají zabránit šíření zbraní hromadného ničení, jsou prý v Kazachstánu přísně dodržovány.
 Lékarnice v mexickém Ciudad Juárezu doplňovala 17. října zásoby protiantraxového antibiotika Cipro, které do tohoto města na hranici s USA jezdí houfně nakupovat Američané kvůli jeho nízké ceně a možnosti zakoupit lék bez lékařského předpisu. (18. října 2001) |
