Taliban nabídl zatčení bin Ládina

  • 27
Afghánské vládní hnutí Taliban prohlásilo, že je ochotno zatknout Usámu bin Ládina na základě podložené žádosti USA. Velvyslanec Talibanu v Pákistánu dodal, že Taliban je ochoten postavit bin Ládina před soud v Afghánistánu na základě obvinění, která proti němu byla vznesena, a teprve potom žádat důkazy o jeho vině. USA vzápětí tuto nabídku odmítly.

"V Afghánistánu bylo zavedeno islámské právo, takže je tím správným místem, kde by měl být bin Ládin souzen," prohlásil velvyslanec talibanského režimu v Pákistánu Abdas Salám Zaíf.

"Zadržet ho není problém...Pokud někdo přijde a předloží proti němu obvinění, zadržíme ho," dodal Zaíf, který nepodmínil zadržení bin Ládina předložením důkazů o přípravě teroristického útoku na USA 11. září.

 "Podle islámského práva můžeme (bin Ládina) předvést před soud na základě obvinění a pak teprve bude soud žádat důkazy," řekl Zaíf s tím, že však USA dosud žádné důkazy Talibanu nepředložily.

Jak oznamuje Reuters, USA novou nabídku Talibanu odmítly a trvají na tom, aby byl bin Ládin vydán do jejich rukou. Agentura cituje nejmenovaného amerického činitele, podle něhož "první krok je, že vydají bin Ládina a jeho pobočníky".

Tento činitel řekl, že stále platí čtyři základní požadavky, s nimiž se na Taliban obrátil americký prezident George Bush: vydat bin Ládina a jeho pobočníky z teroristické organizace Al-Káida, zavřít bin Ládinovy výcvikové tábory, povolit mezinárodní inspekce a propustit zadržované zahraniční humanitární
pracovníky.

Americká vláda už v sobotu jednoznačně odmítla návrh Talibanu, který výměnou za propuštění osmi zadržovaných humanitárních pracovníků požadoval zastavení chystaných vojenských akcí. Bílý dům trvá na vydání teroristy Usámy bin Ládina, přístupu do teroristických výcvikových táborů a propuštění všech cizinců zadržovaných v Afghánistánu. "Tyto požadavky nejsou předmětem vyjednávání," řekl vysoký činitel z Bushovy administrativy.

Humanitární pracovníci, dva Američané, dva Australané a čtyři Němci , jsou v Afghánistánu zadržováni už od začátku srpna, kdy je Taliban obvinil z šíření křesťanství. Za to jim může podle ortodoxního výkladu islámského práva hrozit i smrt.

Afghánské ministerstvo zahraničí v sobotu ráno zveřejnilo návrh, že zadržené propustí, pokud Spojené státy "zmírní utrpení afghánského lidu a zanechá svých hrozeb".

Bush: Čas se krátí
Americký prezident George Bush varoval afghánské vládní hnutí Taliban, že se mu "krátí čas" na vydání islámského fundamentalisty Usámy bin Ládina, který je považován za strůjce zářijových atentátů v USA. V pravidelném týdenním rozhlasovém proslovu Bush Talibanu pohrozil, že za ukrývání nejhledanějšího muže planety ponese důsledky.

Agentura Reuters označila Bushova slova za dosud nejjasnější náznak, že Spojené státy brzy zahájí vojenskou akci nejen proti bin Ládinovi a jeho organizaci Al-Káida, ale i proti Talibanu. "Taliban dostal příležitost, aby vydal všechny teroristy v Afghánistánu, zavřel jejich tábory a ukončil jejich operace. Bylo vydáno jednoznačné varování a čas se krátí," řekl Bush.

Zopakoval také, že všechny státy mají "jasně na výběr: buď být s civilizovaným světem, nebo s teroristy. A ty státy, které jsou s teroristy, zaplatí vysokou cenu." Bush rovněž znovu řekl, že USA nehodlají bojovat proti afghánskému lidu nebo muslimům vůbec a že "naším nepřítelem není arabský svět".

Bush řekl, že Taliban změnil Afghánistán v "útočiště a výcvikový tábor pro mezinárodní teroristy", hlásá teror v zahraničí a praktikuje ho proti vlastnímu lidu. Prezident je na víkend ve svém venkovském sídle v Camp Davidu a formou videokonference se radí se svými poradci pro bezpečnostní otázky.

Do USA se už vrátil ministr obrany Donald Rumsfeld, který zajišťoval podporu některých zemí Blízkého východu a Střední Asie pro chystaný americký postup. Podle činitelů Bílého domu je Bush s poskytnutými sliby podpory spokojen.


Eurovolby 2024

Volby do Evropského parlamentu se v Česku uskuteční v pátek 7. a v sobotu 8. června 2024. Čeští voliči budou vybírat 21 poslanců Evropského parlamentu. Voliči v celé Evropské unii budou rozhodovat o obsazení celkem 720 křesel.

Video