Toto rozšíření žaloby nabyde právní platnosti a bude moci být zveřejněno, až ho potvrdí soudce ICTY, což může trvat několik dní, uvedla mluvčí Florence Hartmannová.
Miloševič je od června ve vězení OSN v Haagu, kde čeká na proces, v němž je už obžalován z odpovědnosti za zločiny spáchané srbskými silami v Kosovu.
Miloševiče čeká další obvinění
Bývalého jugoslávského prezidenta čeká ještě další obvinění, a to za roli v bosenské válce (1992-95). To mělo být původně podepsáno současně s obviněním souvisejícím s Chorvatskem, ale podle mluvčí se zpozdí o několik týdnů, neboť je
třeba ještě některé věci ověřit.
"Vzhledem k velkému počtu obětí a nesmírnému množství krutostí spáchaných během války v Bosně si prokurátorka přeje, aby ve třetím obvinění nebyl opominut žádný bod týkající se role Slobodana Miloševiče," řekla mluvčí.
Válka v Bosně, která byla nejničivější ze čtyř balkánských válek vedoucích k rozpadu bývalé Jugoslávie, si vyžádala více než 200 tisíc mrtvých a statisíce uprchlíků.
Mluvčí zdůraznila, že na základě práce, kterou již vykonali vyšetřovatelé ICTY, lze s jistotou říci, že obžalovací spis Miloševiče týkající se války v Bosně bude obsahovat i nejtěžší obvinění, a to z genocidy.
Obvinění z odpovědnosti za válku v Chorvatsku a v Bosně, která jsou již dlouho očekávána, je podle mluvčí mnohem obtížnější připravit než obvinění ohledně role v Kosovu, kde byl Miloševič jasně a oficiálně v čele vedení.
Chorvatští politici: Obvinění vítáme
Většina chorvatských politiků uvítala, že obvinění proti Miloševičovi byla v Haagu rozšířena o zodpovědnost za válku v jejich zemi.
"Novou změnu v obvinění Miloševiče bylo možné očekávat. Je to součást válečných zločinů a genocidy, které obsahoval jeho plán Velkého Srbska," uvedl v komuniké chorvatský prezident Stjepan Mesič. "Tímto obviněním byla vina individualizována, což Chorvatsku určitě vyhovuje," konstatuje se v komuniké.
Předseda chorvatské vlády Ivica Račič prohlásil, že tímto obviněním Miloševiče byla naplněna elementární spravedlnost. "Srbsko a Miloševič byli v Chorvatsku agresory," řekl Račič agentuře Hina.
Válka v Chorvatsku byla zahájena v roce 1991 útokem bývalé federální jugoslávské armády na Vukovar. Skončila v roce 1995 násilným vyhnáním více než 250000 krajinských Srbů z Chorvatska.
 Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič se odmítl 3. července při prvním slyšení před mezinárodním tribunálem v Haagu vyjádřit ke vzneseným obviněním z válečných zločinů. Omluvte sníženou technickou kvalitu snímku pořízeného z televizního vysílání. (3. července 2001) |
 Slobodan Miloševič během slyšení před haagským tribunálem. Miloševič prohlásil, že se necítí vinen, neboť tribunál ani jeho žalobu neuznává. Soud byl odročen na poslední týden v srpnu. (3. července 2001) |
 Justiční stráž přivedla bývalého jugoslávského prezidenta Slobodana Miloševiče ke slyšení před Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii v Haagu (30. srpna 2001). |
 Bývalý jugoslávský prezident Slobodan Miloševič přichází ke slyšení před Mezinárodní trestní tribunál pro zločiny v bývalé Jugoslávii, 30. srpna 2001 |
