"Spojené státy mají zájem o funkční akceschopné síly k plnění úkolů v rámci NATO. Spíše by preferovaly dozbrojení pozemních sil," interpretoval Tvrdík slova svého amerického kolegy.
S americkým ministrem se dohodl, že o problematice leteckých sil povedou dále jednání jejich náměstkové Štefan Füle a Lisa Bronsonová. Přeje si, aby se mluvilo hlavně o podzvukových letounech L-159, ale také o celkové koncepci stíhacího letectva.
Tvrdík: Víme, co si můžeme dovolit
"Diskuse směřovala k tomu, aby ČR byla schopna si plnit své alianční závazky vzhledem k rozpočtu. Spojené státy nám nepředurčují výzbroj a neosobují si právo zasahovat do modernizačních projektů," vyložil Tvrdík. Podle svých slov Rumsfeldovi sdělil, že Česko si přeje být spolehlivým členem NATO, o čemž ostatně svědčí i to, že uvolňuje na obranu 2,2 procenta HDP, jeden z nejvyšších relativních podílů v alianci. "My musíme vědět, co si můžeme dovolit," prohlásil.
Ministr chce, aby ČR vedla o těchto věcech s USA seriozní diskusi. Zejména stojí o dořešení problematiky bitevníků L-159, jak ve struktuře výzbroje české armády, tak při exportu. Rumsfeldovi připomněl například někdejší zájem USA o nákup těchto letadel pro americkou námořní školu.
Za stíhačky Gripen méně, než se čekalo
Kvůli nákupu stíhaček pro českou armádu vyhlásila vláda tendr. Jeho jediným účasníkem zůstalo britsko-švédské konsorcium firem BAE Systems a Saab. Za stíhačky by pak od vlády žádalo méně než 75 miliard korun. "Cena naší nabídky letounů je výrazně nižší než 75 miliard korun. Přesnější údaj je však předmětem obchodního tajemství," řekl už dříve výkonný ředitel BAE pro Evropu Julian Scopes.
Doposud se předpokládalo, že armáda za nová letadla zaplatí nejméně sto miliard korun. V nabízené ceně gripenů je podle Scopese zahrnut výcvik, náhradní díly k tříletému provozu a logistická podpora, nikoli však vlastní zbraňové systémy.
