Pro uvolnění výplat po více než půl století od války zvedla ruku výrazná většina poslanců dolní parlamentní komory. Padla tak poslední překážka vleklého procesu odškodnění.
|
Odškodňovací fond shromáždil deset miliard marek. Podniky daly 5 miliard, stejnou částku poskytla německá vláda. K účasti na odškodňovacím fondu se do tohoto týdne přihlásilo 6351 německých firem. |
Odškodnění se dožil asi milion lidí
Peníze by měl dostat asi milion lidí ze zhruba dvanácti milionů, kteří pro hitlerovské Německo pracovali. Většině z odškodňovaných je téměř osmdesát let.
Mnoho z nich je ze zemí východní Evropy. Ta stála mimo odškodňovací platby, k nimž přistoupilo po druhé světové válce tehdejší západní Německo.
Prostředky z odškodňovacího fondu by se měly začít v příštích týdnech převádět do partnerských organizací v jednotlivých zemích. Partnerskou organizací fondu v České republice je Česko-německý fond budoucnosti. Člen představenstva německé odškodňovací nadace Hans-Otto Bräutigam dal již dříve najevo, že první oběti by měly být odškodněny už v červnu.
Německé firmy: Máme dostatečné záruky
Německé firmy před časem uznaly, že soudy ve Spojených státech jim daly dostatečné právní jistoty před dalšími vlnami nároků. Firmy nechtěly vydat společný fond, dokud neměly jistotu, že budou nuceně nasazení požadovat peníze individuálně.
|
Usnesení německého parlamentu, že už v USA firmám nehrozí další nároky, bylo předpokladem k započetí výplat. |
Prvním signálem pro německé podniky, aby daly zelenou výplatám nuceně nasazeným, bylo rozhodnutí americké soudkyně Shirley Kramové z 10. května. Právě ona spustila lavinu zamítnutí jednotlivých žalob vůči německým firmám. To otevřelo cestu pro výplatu odškodného za nucené práce během války.
|
ROZDĚLENÍ ODŠKODŇOVANÝCH Ti, kteří prošli koncentračními tábory, mají nárok na 15 tisíc marek - 274 500 korun. Ti, kteří byli odvlečeni do Německa na nucené práce, mohou získat nejvýše 5000 marek - 91 500 korun. |
