Jak se rekrutují mladí teroristé organizace ETA

Je jim 16 až 30 let a většinou patří k organizaci radikální mládeže Haika, dříve Jarrai, která se spojila s francouzskou baskickou organizací Gaztériak letos v dubnu v Cambo-les Bains. Haika má kolem 4000 členů, píše francouzský deník Le Figaro. Jsou to synové a dcery aktivistů ETA prosáknutí separatistickou kulturou pohybující se v uzavřeném světě. Bary, kulturní sdružení, sportovní kluby, rozhlasové stanice a časopisy - všechno je orientováno na diskuse o nezávislosti.

Mluvčí Haika, 26letý Igor Ortega, vysvětluje, že jeho organizace se snaží nabízet "jakousi alternativu baskické mládeži, která je utlačovaná kapitalismem a sužovaná nejistotou, kterou jí nabízí španělská společnost". Igor požaduje "právo studovat v baskičtině a možnost volit mezi autonomií a nezávislostí".

Pro baskickou policii jsou vztahy mezi mladými radikálními aktivisty a bojovníky ETA nepochybné. "Samozřejmě, že ne všichni členové Haika podpalují autobusy a jídla politických stran," vysvětluje mluvčí baskické policie Ertzaintzy Xavier. "Není však pochyb o tom, že někteří členové Haika přecházejí k trestné činnosti. A odtud je jen krok k ozbrojenému boji."

Tento scénář není vždy stejný, ale velmi častý, konstatuje Xavier. "Nejdříve začínají zapalovat popelnice, pak házejí zápalné lahve do barů a útočí na policisty. Jejich rejstřík nabývá na délce. Nakonec odmítnou dostavit se k soudu na předvolání a dostanou se tak do sporu se zákonem. Pak jsou jen dvě možnosti: zatčení a odsouzení, nebo vstup do ilegality. A tu se z nich stávají skuteční etarras. Jak jednou vstoupí do ozbrojeného boje, nemohou se už vrátit zpět, protože jsou finančně závislí na separatistické organizaci. Bojí se, že by platili za zrádce, kdyby z ní chtěli vystoupit."

Tento kruh, kdy se mladí baskičtí aktivisté zapojí do násilí a pak do ozbrojeného boje, španělskou vládu znepokojuje. Ve zprávě, kterou zveřejnil deník ABC, ministerstvo vnitra zdůrazňuje, že zatčení velkého počtu významných aktivistů ETA (kolem 500, z toho 80 ve Francii) zřejmě uvolnilo místo dvacetiletým radikálům, kteří nemají žádnou politickou kulturu a používají mnohem násilnější metody.

Historická ETA obvykle vraždila své oběti jednou ranou do týla. 9. srpna potřebovala ETA dvě kulky, aby v navarrské metropoli Pamploně zastřelila poddůstojníka španělských ozbrojených sil Franciska Casanovu.

"Je možné, že někteří členové Haika přešli k ozbrojenému boji," přiznává Igor Ortega. "Ve všech případech jde o osobní rozhodnutí. To navíc žádá mnoho obětí: žít v podzemí, zpřetrhat vztahy s rodinou, skoncovat s normálním životem."

José Antonio Urrutikoetxea řečený Josu Ternera je historickým vůdcem ETA. Podle jeho názoru je radikalismus nové generace baskických separatistů přirozený: "Když mi bylo 20 let, chtěl jsem totéž co oni: právo volby mezi autonomií a nezávislostí. Ať máme proti sobě Franka, Gonzáleze nebo Aznara, boj je stále stejný," konstatuje 48letý Ternera.