Konečný výsledek: SPÖ 33,15 procenta hlasů, FPÖ 26,91 procenta, ÖVP 26,91 procenta, Zelení 7,40 procenta. Schlögl rovněž potvrdil očekávaný přesun jednoho mandátu od FPÖ k Zeleným. To znamená, že v příštím parlamentu bude mít z celkem 183 křesel SPÖ 65 křesel, FPÖ 52 křesel, ÖVP také 52 křesel, Zelení 14 křesel.
Oficiální zprávu k volbám vydá ústřední volební komise 22. října.
Klíčovou otázkou nyní bude, zda ÖVP splní slib svého předsedy Wolfganga Schüssela a přejde (aspoň dočasně) do opozice, pokud skončí třetí. V samé ÖVP se v uplynulých dnech názory na plnění tohoto slibu značně rozštěpily: Schüssel a někteří další poukazují na to, že tak těsný výsledek představuje vlastně "dvě druhá místa", a slib proto neplatí. Značná část představitelů strany ale upozorňuje, že takovým postojem ztratí ÖVP důvěryhodnost, zatímco formálním odchodem do opozice o nic nepřijde: bez lidovců zřejmě nelze stabilní vládu vytvořit a strana se brzy "pro záchranu země" ze svého opozičního postoje zase vymaní.
O dalším postupu bude grémium ÖVP rozhodovat v úterý večer. SPÖ připravuje obdobné zasedání na středu.
V Rakousku asi bude druhou nejsilnější stranou extrémní pravice
Rakouská ultra pravicová nacionalistická strana Svobodných (FPÖ) se podle dosavadních předběžných volebních výsledků stala druhou nejsilnější stranou v Rakousku. Parlamentní volby, které v Rakousku proběhly o minulém víkendu, ukázaly na nálady dnešních Rakušanů. FPÖ totiž založila svojí předvolební kampaň na odmítání rozšíření EU do střední Evropy, kritikou cizinců a požadavku zastavení přistěhovalectví. Svobodní svým překvapivým volebním výsledkem odsunuli doposud druhou nejsilnější Lidovou stranu, když ji podle předběžných výsledků předstihli o tři desetiny procenta. Výsledky však stále ještě nejsou konečné, zamíchat jimi může i fakt, že voleb se mohou zúčastnit i Rakušané žijící v zahraničí.
Předběžné oficiální výsledky nedělních parlamentních voleb v Rakousku, které oznámil ministr vnitra Karl Schlögl, potvrzují
|
Ohlasy ze zahraničí: |
| Izraelský ministr spravedlnosti Jossi Beilin považuje výsledek rakouských voleb za "předvídatelný, ale přece jen neuvěřitelný". Je podle něj zastrašující, že právě v zemi, kde všechno dobře funguje, takovým způsobem získává pravicový radikalismus. "Rakušané se zjevně nepoučili z historie, a to právě v zemi, kde se odehrávaly (za druhé světové války) nejstrašnější věci". "Víme dobře, co to znamená, když vůči cizincům nepřátelská strana, jako je FPÖ, dosahuje takových výsledků," konstatoval předseda židovské obce v Berlíně Andreas Nachama. |
| Veřejnoprávní rozhlasová stanice "France 2" vyjádřila domněnku, že Haider chce vytvořit autoritářský stát na pozadí nacistické nostalgie. Německo-francouzská televizní stanice označila Haiderův úspěch za "smutný precedens pro Evropu". |
| Předseda zahraničního výboru francouzského parlamentu Jack Lang označil "úspěch extrémní pravice v Rakousku" za "skličující". Vstup Svobodných do vídeňské vlády by podle něj byl pro Rakousko "velkou škodou" a země by zůstala "izolována od ostatních států Evropy". Bývalý socialistický ministr kultury vyzval Rakušany, aby při vytváření vlády našli řešení, jež by "drželo stranou představitele strany nesnášenlivé vůči cizincům". |
| zdroj: čtk |
SPÖ zůstává přes ztráty nejsilnější stranou s 33,39 procenta obdržených hlasů, na druhé místo se vyšvihla FPÖ s 27,22 procenta, třetí je ÖVP s 26,9 procenta a čtvrtí Zelení s 7,1 procenta, kteří se jako poslední dostali do parlamentu.
Posun nacionalistické strany
| Rakouská onlineová média nezachovávala během parlamentních voleb časová embarga na částečné výsledky voleb, vydávané volební komisí, a zveřejňovala je průběžně. Tím vzniklo podle vídeňského tisku podezření na porušování volebního zákona a ministerstvo vnitra muselo vydávání těchto výsledků pozastavit. Podle zákona jsou média schopná ovlivnit průběh voleb povinna embargo dodržovat. Jak ale přiznal mluvčí ministerstva vnitra Rudolf Gollia, o internetových médiích se zákon nezmiňuje. |
Všechny hlasy odevzdané voliči na rakouských zastupitelských úřadech v zahraničí budou do Vídně dopraveny teprve počátkem příštího týdne, a teprve poté budou moci být oznámeny definitivní výsledky.
Liberální fórum nepřekročilo čtyřprocentní práh a s 3,41 z parlamentu odchází, komunisté (KPÖ) získali 0,48 procenta, Nezávislí 1,02 procenta a ostatní 0,49 procenta.
Vzápětí po oznámení oficiálních odhadů výsledků nedělních parlamentních voleb v Rakousku potvrdily první reakce předáků jednotlivých stran, že rozhodnutí o podobě příští rakouské vládní koalice a tedy i kabinetu leží plně v rukou lidovců (ÖVP) dosavadního ministra zahraničí Wolfganga Schüssela.
Oslabení, ale stále ještě nejsilnější sociální demokraté (SPÖ) dali ústy svého místopředsedy, dosavadního předsedy parlamentu Heinze Fischera před televizními kamerami najevo, že "předvolební sliby platí a pro SPÖ nepřichází koalice s (nacionalistickými) Svobodnými (FPÖ) v úvahu". Bude-li proto Viktor Klima coby šéf nejsilnější strany prezidentem pověřen pokusit se sestavit vládu, jako jediný partner pro vytvoření většinové koalice pro něj přichází v úvahu pouze ÖVP. Zelení totiž přes svůj volební vzrůst na vytvoření většiny nestačí a Liberální fórum (LIF) s pravděpodobností rovnající se jistotě z parlamentu vypadává.
Lidovci naproti tomu ústy místopředsedkyně Elisabeth Gehrerové potvrdili, že pro ně platí předvolební slib předsedy Wolfganga Schüssela, že skončí-li strana na třetím místě, odejde do opozice. Právě takovému výsledku ale vše nasvědčuje, protože po sečtení čtyř pětin všech hlasů se odstup ÖVP od druhé FPÖ sice snížil na 0,4 procenta, ale jeho zvrat je už nepravděpodobný. Gehrerová však současně uvedla, že "neuspějí-li jiné strany", lidovci vládní spolupráci znovu zváží, ale vyberou si k ní pak tu stranu, "která nejlépe umožní ÖVP realizovat její cíle". Tím nevyloučila ani spolupráci s FPÖ.
Volební lídr FPÖ Thomas Prinzhorn uvedl, že bude-li jeho strana po případném neúspěchu SPÖ pověřena prezidentem jednat o vládě, osloví jak SPÖ, tak ÖVP a bude hledat "nejvhodnějšího partnera". Nevyloučil však, že v takovém případě by mohl přenechat místo kancléře předsedovi Jörgu Haiderovi.
Předsedkyně Liberálního fóra Heide Schmidtová vyvodila z porážky své strany jednoznačné důsledky a oznámila složení funkce. Z politiky však zatím odejít nemíní, "protože to ani tak rychle nejde a bylo by to nezodpovědné". Později ale nevylučuje ani úplný odchod.
Předseda Zelených Alexander van der Bellen dal najevo velkou radost své strany z volebního úspěchu - dosud nejslabší strana parlamentu uhájila svou pozici a dokonce o tři mandáty posílila. Bellen však potvrdil, že Zelení "zůstávají aktivní opoziční stranou", jak před volbami slíbili.
Předsedové obou dosud vládních stran stran SPÖ a ÖVP, Viktor Klima a Wolfgang Schüssel, se k možnosti příští spolupráce zatím nijak nevyjádřili. Klima s ohledem na slabší výsledky své strany pouze uvedl, že "z toho budou vyvozeny náležité důsledky", odmítl je však upřesnit. Schüssel naproti tomu dal najevo uspokojení, že lidovci nedopadli tak špatně, jak jim demoskopové předpovídali. "Podařilo se nám strhnout kormidlo na opačnou stranu," řekl k prvním odhadům.
První komentáře politologů potvrzují důvod lidovců ke spokojenosti, protože přes mírnou ztrátu hlasů, která ale oproti minulým volbám nepředstavuje ani celé jedno procento, a přes spíše symbolickou ztrátu pozice druhé nejsilnější strany, mají v rukou veškeré karty a plný vliv na vytvoření příští vlády. Za pravděpodobnější se považuje obnovení rudo-černé koalice, ale s větším vlivem ÖVP než dosud. Druhá možnost, koalice se Svobodnými, je pro "nevypočitatelnost" této strany podstatně riskantnější. Z lidoveckého hlediska záleží na "pružnosti" Viktora Klimy, přičemž není vyloučeno ani jeho setrvání v úřadě kancléře, pokud dokáže požadavky ÖVP přiměřeně uspokojit.
Již dopoledne odvolili všichni předáci parlamentních stran, přičemž pro média potvrdili očekávání dobrých výsledků svých formací. Haider, volící v Korutanech, vyjádřil přesvědčení, že jeho FPÖ "získá oproti volbám 1995 výrazný nárůst", předák ohrožených lidovců (ÖVP) Wolfgang Schüssel naopak dal najevo sebejistotu, že jeho strana již zvrátila trend a útok FPÖ na svou pozici odrazí.
Rakouští voliči si mohli vybrat ze sedmi celostátně kandidujících stran, z nichž SPÖ, ÖVP, FPÖ, Zelení a Liberální fórum (LIF) jsou zastoupeny v dosavadním parlamentu, a doplňují je komunisté (KPÖ) a Nezávislí (DU). V některých regionech kandidují další dvě formace - odpůrci NATO a EU sdružení v hnutí NEIN, a Křesťanské sdružení voličů (CWG).
Dostat se do parlamentu má však šanci s ohledem na čtyřprocentní práh nanejvýš dosavadních pět stran, z toho osud LIF je značně na vážkách. Tím je však LIF důležité, protože v případě jeho vypadnutí budou mít ostatní strany více mandátů, což může rozdat zcela jiné karty pro následná koaliční jednání.
V závěru předvolební kampaně se stranám dosavadní koalice podařilo vysunout do popředí téma "nevládnutelnosti" (nemožnosti vytvořit stabilní vládu) a možného chaosu v případě výraznějšího úspěchu FPÖ; to je důvod, proč by na poslední chvíli mohla řada Rakušanů hlasovat jinak, než dosud zamýšlela.
V sobotních závěrečných prohlášeních proto šéf ÖVP, ministr zahraničí Wolfgang Schüssel vyjádřil pevné přesvědčení, že jeho strana navzdory nepříznivým průzkumům uspěje, zatímco předák FPÖ Jörg Haider přiznal tlak zdůrazňováním, že úspěch jeho Svobodných nebude znamenat nejistotu, ale naopak "stabilitu státu". Předseda SPÖ, kancléř Viktor Klima sliboval v případě vítězství pokračování dosavadního blahobytu, nízké nezaměstnanosti a zahraničněpolitické neutrality.
Proto bude rozhodující, zda Rakušané věří Haiderovu tvrzení, že jeho příchodem k moci se nezmění nic z toho dobrého, co dosud mají, jen se navíc "zatne tipec" imigrantům a zatrhne vstup do EU postkomunistickým sousedům, protože jejich příchod do unie by ohrozil blahobyt dosavadních "příhraničních" členů jako je Rakousko. Druhou možností je, že převáží obavy z této nesporně riskantní politiky a na prvních dvou místech se opět ocitnou strany dosavadní koalice. I v tomto případě by však SPÖ a ÖVP následně musely zřetelně změnit svou politiku i formu spolupráce, aby zvrátily dosavadní nárůst populisticko-nacionalistických tendencí.
