Irácký parlament, který se v sobotu sešel po několika předchozích odkladech, nejdříve potvrdil, aby i nadále zůstal prezidentem Kurd Džalál Talabání.
Později parlament odsouhlasil Džaváda Malikiho z šíitské strany Dava na post designovaného premiéra. Poté ho do funkce jmenoval prezident Talabání.
"Rád bych informoval bratry a sestry, že jsme všemi hlasy rozhodli potvrdit našeho drahého bratra Džaváda Malikiho do čela kabinetu," oznámil Talabání v parlamentu.
Maliki tak nahradí nynějšího premiéra Ibráhíma Džaafarího, kterého šíité navrhovali původně a jenž se nominace dlouho nechtěl vzdát. Džaafarího ale odmítali Kurdové a sunnité.
Maliki je nadějí pro znesvářený Irák
Maliki má nyní měsíc na sestavení vlády, kterou mu musí schválit zákonodárci. Pokud se mu to podaří, vyřeší se tak politická krize, která v Iráku trvala čtyři měsíce. Činnost
parlamentu dosud ochromovaly hlavně spory mezi šíity a sunnity v názoru na obsazení funkce předsedy vlády.
Maliki po svém jmenování naznačil úmysl zapojit ozbrojené milice do bezpečnostních sil. "Zbraně by měly být výhradně v rukou vlády a je tu zákon předpokládající začlenění milic do bezpečnostních sil," prohlásil designovaný premiér. "V současnosti existuje 11 milic patřících k politickým stranám," připomněl.
"Nový Irák je zemí pro všechny, pro sunnitské i šíitské Araby, Kurdy, křesťany, Jezídy a další skupiny," připojil se k Malikimu prezident Talabání. "Máme za úkol obnovit bezpečnost, jednotu společnosti a zrekonstruovat infrastrukturu. Nový Irák chce lepší vztahy se svými arabskými a islámskými sousedy. Už žádnou agresi do zahraničí nepovede," uvedl.
Ministryně zahraničí USA Condoleezza Riceová přivítala jmenování Malikiho premiérem jako "významný mezník". Podle ní je tento šíitský politik osobou, s níž Spojené státy mohou spolupracovat.
Hlasování předcházela dohoda
Dnešní hlasování umožnila páteční dohoda šíitských stran na novém kandidátovi na premiéra. Šíité v pátek také podpořili Kurda Talabáního jako prvního nearabského prezidenta Iráku, což jeho zvolení značně ulehčilo.
Kromě prezidenta zvolili iráčtí poslanci také viceprezidenty - šíitu Ádila Abdal Mahdího, který tuto funkci vykonával i doposud, a sunnitu Tárika Hášimího. Podle očekávání se také shodli na předsedovi zákonodárného sboru, jímž byl zvolen sunnita Mahmúd Mašhadání, a na jeho zástupcích - šíitovi Chálidu Attíjovi a Kurdovi Árifu Tajfúrovi.
Kdo je irácký prezident a premiér
Džalál Talabání (72 let)- sunnitský muslim a dlouholetý vůdce iráckých Kurdů, loni v dubnu jako první zástupce menšinových Kurdů stanul v čele Iráku. Již tři měsíce po pádu režimu Saddáma Husajna (v dubnu 2003) se stal členem rady irácké prozatímní vlády. Ve funkci jejího rotujícího předsedy byl v listopadu 2003.
Rodák z města Kujsandžak severně od Kirkúku byl již za studií práv na Bagdádské univerzitě velitelem vojenského okruhu Kirkúk-Sulajmáníja a aktivním členem Demokratické strany Kurdistánu (KDP), z níž byl v roce 1964 vyloučen po vnitrostranické roztržce. V červnu 1975 založil levicový Vlastenecký svaz Kurdistánu (PUK), v jehož čele stojí dodnes.
Talabání je ženatý a hovoří anglicky, farsí a francouzsky. V červenci 2004 navštívil ČR a již v březnu 1991 se setkal s tehdejším prezidentem Československa Václavem Havlem.
Džavád Maliki (56 let)- šíitský muslim, zástupce vůdce šíitské strany Hlas islámu (Ad-Dava), jejímž šéfem je nynější premiér Ibráhím Džaafarí. Pochází z města Hilla (správní středisko provincie Babylón) a z Bagdádské univerzity má doktorát z arabštiny. V Hille později působil jako úředník ministerstva školství.
Na začátku 80. let 20. století uprchl z Iráku do Sýrie v době, kdy byla strana Hlas islámu během vlády režimu prezidenta Saddáma Husajna zakázána. V minulém parlamentu, Přechodném národním shromáždění, byl od ledna do prosince 2005 šéfem bezpečnostního výboru. Je ženatý a má syna a tři dcery.
