Podle italského listu La Repubblica začíná testament, který je převážně duchovní povahy, slovy "Bděte, neboť nevíte, kdy přijde náš Pán".
Jan Pavel II. v něm požádal svého tajemníka Stanislawa Dziwisze, aby spálil všechny jeho osobní poznámky.
V roce 2000 se prý papež velmi trápil otázkou, zda by neměl rezignovat. V té době došlo k prudkému zhoršení jeho zdravotního stavu, především v souvislosti s Parkinsonovou chorobou.
"Doufám, že mi On pomůže pochopit, do které chvíle mám setrvat ve službě, do které mě povolal 16. října 1978," napsal v té době. Byl tehdy pevně přesvědčen, že jeho úkol skončil tím, že dovedl římskokatolickou církev do nového milénia.
V počátcích svého pontifikátu papež uvažoval o možnosti nechat se pohřbít v rodném Polsku. Pak se ale rozhodl, že všechna rozhodnutí týkající se místa posledního odpočinku ponechá na kolegiu kardinálů.
Poprosil je však, aby se snažili vzít v úvahu přání krakovského kardinála a celé polské biskupské konference. O dva roky později však tuto prosbu dementoval.
V závěti Jan Pavel II. zmiňuje také své přání být pohřben do země. Nikomu v ní neodkázal žádný majetek. Poděkoval ale celému světu za podporu, kterou mu po celý život poskytoval.
V testamentu hovoří i o atentátu, který na něj byl spáchán v roce 1981. Od smrti ho prý zachránila "boží prozřetelnost". Stejné "boží prozřetelnosti" podle něj svět vděčí za to, že studená válka neskončila jaderným konfliktem.
Kardinálové se s papežovou poslední vůlí seznámili už ve středu. Ve čtvrtek zveřejnil Vatikán její polský originál a italský překlad. Mluvčí Joaquín Navarro-Valls uvedl, že ji Jan Pavel II. začal psát už v roce 1979, sotva rok poté, co byl zvolen papežem.
SPECIÁL iDNES
SMRT PAPEŽE A HLEDÁNÍ NÁSTUPCE
články ■ infografika ■ fotografie
 Tělo zesnulého papeže Jana Pavla II. bylo vystaveno ve vatikánském Apoštolském paláci, kam se s ním přišli rozloučit církevní hodnostáři. (3. dubna 2005) |
