Bomba vybuchla v autě poblíž luxusního hotelu Saint George v komerční zóně libanonského Bejrútu. Mohutná exploze poškodila několik budov v blízkém okolí a desítku zaparkovaných automobilů. Tlaková vlna rozbila okna v okolí několika desítek metrů.
Útok mířil na konvoj bývalého libanonského premiéra Rafíka Harírího. Šedesátiletý expremiér a zámožný podnikatel seděl v jednom z aut. Útok nepřežil, potvrdil libanonský ministr pro turistiku.
Při explozi zahynulo nejméně dalších osm lidí včetně několika členů Harírího ochranky. Mezi oběťmi jsou i dva bývalí ministři Harírího vlády: Sámir ad-Džisr a Básil Flajhán, který podle ČTK ve funkci ministra hospodářství a obchodu navštívil v dubnu 2003 Českou republiku.
|
Harírí - miliardář a pětinásobný premiér |
|
Z vlády odstoupil loni v říjnu. Z premiérského postu odešel ale už jednou, v roce 1998, když odmítl být předsedou vlády po zvolení nového prezidenta Emila Lahúda. Do čela exekutivy se ale vrátil v říjnu 2000 po vítězství svého bloku v parlamentních volbách v srpnu a září téhož roku. Rafík Harírí se narodil 1. listopadu 1944 v jiholibanonském přístavu Sajdá. Po studiu ekonomie odešel do Saúdské Arábie, kde 20 let podnikal ve stavebním průmyslu. Jeho majetek byl odhadován na 3,8 miliardy dolarů. Vlastnil také televizní stanici Future TV. Harírí vydatně své vlasti pomáhal. Jeho nadace přispěla několika desítkami milionů dolarů na obnovu škol, nemocnic či útulků pro staré lidi v Libanonu. Expremiér také financoval mírovou konferenci v roce 1989 v saúdskoarabském Táifu, která pomohla k ukončení vleklé občanské války v Libanonu. Svou smrtí rozšířil řady libanonských politiků zabitých při atentátech. V minulých letech zemřeli už dva premiéři - v únoru 1951 Rijád Sulh a v červnu 1987 Rašíd Karámí. Atentáty také nepřežili dva libanonští prezidenti - v září 1982 designovaný prezident Bašír Džamáíl a v listopadu 1989 prezident René Muavad. |
|
Autor: ČTK |
Šedesátiletý sunnitský muslim Rafík Harírí, miliardář, úspěšný obchodník a pětinásobný předseda vlády Libanonu v letech 1992 až 2004, si získal úctu a oblibu za svou pomoc zemi zničené v občanské válce z let 1975 až 1990.Po výbuchu zůstal na silnici hluboký kráter. Místní televize ukázala automobil zasažený plameny, ze kterého vyskočila hořící postava. Ohořelá těla byla rozeseta po ulici.
Policie okolí výbuchu uzavřela. Na místo vjíždějí jen záchranné a policejní vozy, které odvážejí zraněné.
Parlament po atentátu přerušil zasedání. Na místo se vypravil premiér Umar Karámí a několik poslanců. Libanonský prezident Emil Lahúd svolal mimořádné zasedání šéfů všech bezpečnostních složek v zemi.
K atentátu se později přihlásila neznámá islamistická skupina ze Saúdské Arábie. Videonahrávku s prohlášením skupiny odvysílala televizní stanice Al-Džazíra.
"Pro dobro našich bratrů v Saudské Arábii jsme se rozhodli vykonat spravedlivou popravu těch, kteří podporují tento režim," stojí podle Reuters v prohlášení.
Libanonské bezpečnostní složky večer zaútočily na bejrútský dům, kde jeden z teroristů bydlí. Jeho totožnost policie identifikovala podle videa. Podezřelý muž ale nebyl doma.
Harírí, který z vlády odešel loni v říjnu, byl jako premiér dlouhá léta loajální k sousední Sýrii. Ta udržuje v zemi své jednotky. Podle pozorovatelů by to mohlo být i možným motivem atentátu. Harírí totiž nedávno podpořil libanonskou opozici ve snaze, aby Sýrie stáhla své vojáky z Libanonu.
Teroristické útoky v Bejrútu byly velmi časté během občanské války v letech 1975-1990. Od té doby ale dochází k výbuchům jen velmi zřídka, připomínají agentury.
Pondělní atentát odsoudila i česká diplomacie. "Ministerstvo zahraničních věcí vyjadřuje hlubokou lítost nad smrtí člověka, který věnoval nemalé úsilí rekonstrukci své země poničené dlouholetou občanskou válkou, jakož i nad smrtí a zraněním desítek dalších nevinných obětí," sdělilo iDNES tiskové oddělení ministerstva.
