U příležitosti Světového dne svobody tisku, který připadá na 3. května, nabídla Světová novinová asociace rozhovory s několika osobnostmi, které se aktivně zapojují do diskuse o vývoji lidské společnosti.
PŘEČTĚTE SI TAKÉ ROZHOVOR SE ZPĚVÁKEM U2 BONO VOXEM ZDE
Jakou roli sehrála světová média při vytváření obecného povědomí o situaci v Tibetu?Sehrála velmi důležitou roli. V první řadě, problém v Tibetu je problémem morálním. Za druhé, Tibet stál dlouho v naprosté izolaci a za jeho hranicemi se toho o něm vědělo skutečně jen velmi málo: lidé tušili, že Tibet leží ve vysoké nadmořské výšce, také asi věděli, že to není zcela moderní země. Za třetí, informace, které vypouští do světa Čína, nejsou objektivní od té doby, co začaly být politicky motivovány. Zprávy, které jsou o Tibetu ve světě k dispozici dnes, jsou velmi, velmi prospěšné.
Myslíte si, že těch informací je dostatek?
Těch informací je každý rok víc a víc. Lidé se s Tibetem už seznámili. Ve světě je zvýšený zájem o mír, životní prostředí, kulturu a duchovno. A právě kvůli těmto fenoménům roste zájem o Tibet. Naše kultura a spirituální tradice totiž mají v dnešním světě své pevné místo.
Jakou roli podle vás hrají média při budování míru a vzájemného pochopení mezi lidmi?
Jejich role je nesmírně důležitá. Svět se stává menším, když se vám něco stane na jedné části Země, dozví se to rázem celý svět. Týká se to jednak odvětví, jakými jsou ekonomika, životní prostředí nebo zdraví, jednak fenoménů typu SARS či AIDS. Něco se odehraje na zdánlivě odlehlém místě, ale strach a nebezpečí se dostanou kamkoli. Taková je dnešní realita. Kvůli tomu by lidé měli vědět, co se děje jinde ve světě. Svět se zmenšuje a naše informovanost se stává klíčovou.
Obecně se také více prosazuje myšlenka lidských práv. Stejně tak právo na ochranu jedinečnosti kultury, na čemž mají zájem především původní obyvatelé. Dále máme právo na seberealizaci, která se stává také univerzální hodnotou. Pro to všechno si myslím, že média hrají velmi důležitou roli.
Když se podíváte na demokracii, tak pokud odhlédnete od některých jejích nevýhod, pořád je to nejlepší politický systém. To, že lidé mají přístup k informacím a že se mohou dozvědět pravdu, je přímo extrémně významné. A právě pro podporu demokracie a svobody má tisk nesmírnou váhu.
Přesto je několik věcí, které lidem od médií vytýkám. Média až příliš tíhnou k negativním událostem, jako třeba k tragédiím a pohromám. Takové zprávy sice přitáhnou velkou pozornost, děje se to ale na úkor menšího zájmu o lidské osudy. Pokud se stane katastrofa třeba v New Yorku nebo v Paříži, okamžitě se dostane na přední stránky novin a je to velká událost.
Jenže pořád jsou tu lidé a rodiny, které se denně starají o tisíce a tisíce malých dětí. Instituce a různí lidé se pravidelně starají o nemocné lidi. To novináři bohužel považují za samozřejmé, a proto o tom média nehovoří.
Lidé, kteří pravidelně čtou noviny nebo sledují televizní zpravodajství, mohou nabýt dojmu, že lidskost je špatná věc. Mnoho lidí žije v domnění, že situace ve světě se zhoršuje. Ale s tím já nesouhlasím. Můj názor je ten, že za poslední století se svět hodně zlepšil. Humanita se stává podstatně vyspělejší, získáváme nové zkušenosti. Někteří lidé si to přesto nemyslí právě kvůli zápornému zpravodajství.
Takže vy říkáte, že svět se v některých aspektech nezlepšil právě kvůli špatné práci médií, která čtenáře děsila?
To je pravda. Je zapotřebí lidem ukázat, že existují nepříjemné věci. Je správné lidem říct o negativních stránkách života. Ale současně by novináři měli mít ten správný čich. Měli by vidět nejen dopředu, ale také dozadu. Měli by nahlížet realitu v souvislostech a poskytovat hodnověrné, poctivé zprávy. Neměla by na ně mít vliv žádná politická síla.
To ovšem znamená, že kritický pohled je vždycky nezbytný, je ale důležité psát nezaujatě. Pozitivní aspekty problému by pochopitelně neměly zůstat skryty. Svět je totiž prodchnut lidskostí, slušností a soucítěním. Pokud vznikne nějaká krize, média musí ukázat, že existuje alternativa. Média musí dát lidem jistotu, že může nastat změna, že se mohou mít lépe.
Měly by existovat nějaké hranice, které by svobodný tisk neměl překročit?
Myslím si, že média by měla být plně svobodná, aby mohla informovat skutečně pravdivě. Novináři jsou pro společnost velmi důležití, a proto by jejich motivace k práci neměla být ani povahy finanční ani politické, ale pouze humánní. Pokud by ovšem svoboda znamenala nemít žádné limity ani žádné principy, k čemu by nám taková svoboda byla?
Když to vezmeme kolem a kolem, měli bychom se snažit vybudovat lepší svět, šťastnější, s lidmi, kteří chtějí být přátelští, dokáží si pomoct a jsou mírumilovní. A tady leží hlavní zodpovědnost médií. To se ovšem netýká pouze médií, týká se to všech profesí: vědců, politiků i obchodníků.
