Američané jsou téměř přesvědčeni, že Saddám zahynul při pondělním ničivém bombovém útoku na údajné místo schůzky iráckého diktátora se svými syny a asi třiceti až padesáti příslušníky nejužšího velení v centru Bagdádu.
Zdroje CIA uvedly, že očití svědkové prý viděli Saddáma vcházet, ale nikdo ho už nespatřil odejít.
Britská tajná služba MI-6 názor CIA nesdílí. Saddám podle ní opustil místo schůzky jen několik minut před pádem čtyř téměř tunových, satelitem naváděných bomb. Podle Britů odešel buď tajným tunelem, nebo odjel nepozorován autem.
Libanonská televize pak oznámila, že se Saddám možná skrývá na ruském velvyslanectví v Bagdádu. Moskva to sice okamžitě popřela, ale arabská satelitní televize Al-Džazíra přišla se spekulací, že irácký diktátor možná jednal o azylu. Zdůvodnila to mimo jiné i značně slabým odporem Republikánských gard kolem Bagdádu.
Názor britské zpravodajské služby, že Saddám unikl, mezitím v rozhovoru pro BBC podpořil bývalý šéf Saddámova protokolu Hajtám Rašíd Wihájíb. Ten na základě dlouhodobých zkušeností s pohybem iráckého diktátora vyslovil domněnku, že v okamžiku pondělního bombového útoku už Saddám vůbec nebyl v Bagdádu.
„Zmizel do Tikrítu. Odešel z Bagdádu v okamžiku, kdy nabyl přesvědčení, že se Američané přibližují,“ uvedl Iráčan a dodal, že Saddám by nikdy nenavštívil takové místo dvakrát.
Londýnský analytik Charles Tripp to v rozhovoru pro BBC potvrdil. „Domnívám se, že si myslí, že v Tikrítu nebo v jeho okolí se může spolehnout na silnější odpor,“ řekl.
Na stopě Saddámovi jsou nyní nejelitnější z elitních agentů Postup pěchoty se dá sledovat v přímém přenosu, mnohé klíčové operace však možná zůstanou utajeny po desítky let. Bomby na předpokládaný úkryt Saddáma Husajna podle všeho v pondělí navedli příslušníci speciálních jednotek, kteří tajně operují na nepřátelském území. A jak zdůrazňují američtí politici, ve „válce proti terorismu“ mají „superšpioni“ ještě podstatně větší roli než ve válkách minulých. V západním tisku se objevily o pozadí pondělního úderu detaily, které se většinou odvolávají na informace z prostředí tajných služeb. Podle nich se agenti již několikrát v minulých týdnech dostali do blízkosti Saddáma. Tento útok byl patrně založen na svědectví informátora, jenž viděl do objektu vcházet prezidenta nebo někoho z jeho okolí, a také na „elektronické špionáži“. Agenti jsou cvičeni k dokonalému splynutí s okolím, hovoří arabsky, znají prostředí, jsou vybráni tak, aby jejich tváře nepůsobily nápadně. Disponují technickými prostředky, za něž by se nemusel stydět ani agent James Bond. Podle britského listu Guardian se do pondělní operace zapojila elitní skupina americké vojenské rozvědky zvaná Grey Fox. Specializuje se na nejmodernější metody odposlechu a podle Guardianu se podílela na monitorování bojovníků Hizballáhu v Libanonu, válečných zločinců v Bosně i drogových baronů v Kolumbii. Podobné skupiny se již delší dobu snažily „nabourat“ do komunikace iráckých špiček, odposlouchávat je, demoralizovat je, případně je získat pro spolupráci. V pondělním útoku hrála prý zásadní roli schopnost dešifrovat komunikaci Saddámových blízkých užívajících britský radiový systém Jaguar. Irácká armáda ho koupila ještě v dobách irácko-íránské války a západní média naznačují, že se Britům před časem podařilo „prolomit“ jejich šifru a dát tak agentům možnost přiblížit se iráckým špičkám. To se stalo v pondělí - čtyři bomby, každá vážící téměř tunu, dopadly na komplex jen několik desítek minut poté, co agenti vyslali signál: Saddám je tu. JAN RYBÁŘ |
Portrét Saddáma Husajna v troskách jednoho z rozbořených domů v jihoirácké Basře, 8. dubna 2003.
