Unie k tomu vypracovala společnou deklaraci, v níž žádá, aby OSN hrála v Iráku po válce klíčovou roli. Češi ani další uchazeči sice nebyli vyzváni k jejímu přijetí, ale podle Špidly je "text deklarace sám o sobě přijatelný".
Před rekonstrukcí však musí přijít humanitární pomoc. Tady je nabídka EU zatím velmi omezená, jen 21 milionů eur. Může se sice zvýšit, ale unie zatím neuvažuje o příspěvcích uchazečů.
"Jejich role zůstává u humanitární pomoci pro Irák otevřená," uvedl Špidla.
Rekonstrukci asi bude možné aspoň částečně zaplatit z příjmů za irácké přírodní bohatství. Unie žádá, aby toto bohatství zůstalo majetkem iráckého lidu. "Rozuměl jsem tomu tak, že to bude zestátněno," uvedl Špidla.
Ten uvítal i myšlenku na další integraci v oblasti zahraniční a obranné politiky, s níž vystoupili na summitu Belgičané. "Pokud to bude realistické, jistě se budu snažit, abychom se toho zúčastnili," uvedl.
Při setkání začali členové unie i uchazeči uvažovat o širších důsledcích irácké krize, která mezi nimi vyvolala v posledních týdnech hluboký rozkol.
"Určitou krizí prošel princip mnohostranného řešení problémů," shrnul tuto diskusi ministr zahraničí Cyril Svoboda.
Unie pro tuto situaci zatím nemá řešení - trvá jen na tom, že je nutné udržet euroatlantické vztahy, i když existuje řada věcí, které Evropu a USA rozdělují.
