ÚDER NA IRÁK:
on-line reportáž
Nebylo vlastně slyšet ani žádné výbuchy. Ulice města byly podivně ztichlé. Do odpoledne se však vše změnilo. Hlavní město zažilo několik poplachů, při nichž lidé prchali zděšeně do krytů ze strachu před chemickým útokem.
Večer pak nebe nad hlavním městem emirátu ozařovaly oranžové blesky. To jak hořela ropná pole u irácké Basry, vzdálené asi pět desítek kilometrů.
Několikrát zemi vystrašily sirény, které hlásily nálety iráckých raket krátkého doletu. Do večera byly nejméně tři.
Dvě z raket však byly sestřeleny protiraketovým systémem Patriot ještě nad Irákem či hranicemi a jedna spadla až k saúdským hranicím do země nikoho. Nikdo nebyl zraněn, ale obyvatelstvo útoky značně vystrašily.
V Kuvajtu byl americký úder označován za důkaz toho, že tato druhá válka v Zálivu bude vedena s velkým důrazem na psychologické účinky. Jak prohlásil šéf česko-slovenské protichemické jednotky generál Dušan Lupuljev, rakety nenesly chemické zbraně.
Dodal také, že naše jednotka zatím nezasahovala, protože střely nepadly do civilisty obývaného území, které tito vojáci pokrývají. "Ale jsme v pohotovosti a připraveni jednat," řekl generál.
Nejméně dvě vzdálené exploze byly slyšet až v kuvajtském hlavním městě. Lidé v ulicích Kuvajtu, především zahraniční pracovníci z Pákistánu a Indie, reagovali ze začátku spíš s překvapením než panicky. Někteří běželi do nejbližších budov, jiní postávali na chodníku a zvedali hlavy k nebi, další rychle odjížděli svými auty domů.
Ale například v hotelu Marriott si většina hostů nasazovala plynové masky a tlačila se do hotelového krytu, kde každého příchozího registrovali. "Rychle, je poplach, rychle tady do krytu v podzemí," naváděli nervózními hlasy pracovníci hotelu.
Už dopoledne měli protiraketový poplach i vojáci americké námořní pěchoty v táboře Camp Iwo Jima, ale útok iráckých raket nakonec nebyl potvrzen. "Do krytu, masky nasadit," štěkali velitelé rozkazy jednotce, která musela zůstat v úkrytech s maskami asi 45 minut.
Mezitím přišel další poplach: "Padají rakety." "Asi v půl jedenácté jsme najednou slyšeli něco hodně rychlého a hlasitého, jak letí nad námi od iráckých hranic. A pak se ozval silný výbuch," řekl jeden z vojáků.
V Kuvajtu mezitím úřady doporučily občanům, aby zachovávali opatrnost a raději nevycházeli z domů. Někteří lidé ještě na poslední chvíli zkoušeli odletět, ale prosakovaly zprávy, že letiště mělo být už večer definitivně uzavřeno.
V Kuvajtu se při poplachu zastavoval život. Vypadávala mobilní síť, nefungovalo mezinárodní spojení, lidé na ulicích často vůbec nevěděli, co mají dělat. Zatímco například ve státních úřadech a velkých hotelech brali poplachy velmi vážně a všichni se organizovaně hnali s maskami do krytu, život v některých částech města běžel dál.
Zůstávaly otevřené obchody, stánky s novinami atd. Dokonce dále jezdili i někteří taxikáři.
Zároveň bylo zřejmé, že velká část obyvatel, především zahraničních pracovníků, vůbec není vybavena ochrannými maskami. Nad částmi města létaly helikoptéry Apache, policisté blokovali hlavní tahy a kontrolovali auta.
Je tu veliký strach z teroristického útoku, který ještě vzrostl poté, co zahrozila dosud neznámá skupina Kuvajtský džihád z Dubaje. Znalci poměrů však mají obavy, zda by úřady a policie byly schopné zabránit takovému útoku.
Poslední lidé ještě večer zřejmě marně ujížděli na letiště, aby se dostali z dosahu válečného konfliktu, který se, jak všichni čekají, v příštích dnech ještě vystupňuje.
Ve večerních hodinách pak svědkové poblíž irácké hranice zaslechli mohutné exploze, když americké dělostřelectvo soustředěné na hranici ostřelovalo pozice nepřítele při přípravě pozemní operace. Agentura AP citovala svědky, že série explozí otřásla budovami a způsobila, že zemědělci prchali s křikem pryč.
