Osa míru odmítla novou situaci

Jen pár hodin před vypršením ultimáta, které svět pochopil jako vyhlášení války Iráku, svedla "osa míru" v Radě bezpečnostní svou poslední slovní bitvu. Ministři zahraničí Francie, Německa a Ruska zopakovali tradiční argumenty proti válce. Na zprávu zbrojních inspektorů ani nedošlo.

on-line zpravodajství

Hans Blix vyjádřil na úvod zklamání z toho, že se schyluje k vojenské akci, která brání dalším inspekcím. "Jsem smutný z toho, že se za tři a půl měsíce nepodařilo dokázat, že v Iráku nejsou zakázané zbraně," uvedl šéfinspektor.

Německý ministr zahraničí Joschka Fischer věří, že bylo stále možné odzbrojit Irák mírovou cestou. Berlín proto důrazně odmítá blížící se válku.

Francouzský ministr zahraničí Dominique de Villepin vyjádřil obavy, že válka může přiostřit terorismus na Blízkém východě. Mezinárodní společenství by se teď mělo zabývat humanitární pomocí Iráku, řekl Villepin.

Ruský ministr zahraničí Igor Ivanov vyjádřil v radě přesvědčení, že žádná z rezolucí OSN přijatých po roce 1990 neopravňuje k útoku proti Iráku či k tomu, aby byl násilně svržen vůdce suverénního státu.

Hans Blix měl podle programu přednést zprávu, která shrnuje zbývající odzbrojovací úkoly pro Irák. K tomuto bodu ale nakonec nedošlo. USA a Británii zastupovali jen velvyslanci při OSN. Colin Powell označil zasedání za odtržené od reality.

Česko podpořilo útok
Koaliční operace je jediným způsobem, jak vyřešit iráckou krizi, shodla se česká vláda. Kabinet zároveň lituje, že se situaci nepodařilo vyřešit diplomacií. Řekl to v rozhovoru pro BBC ministr zahraničí Cyril Svoboda.

Svoboda ujistil, že pokud dojde k operaci, bude Česká republika každopádně na straně spojenců, protože jsou to demokratické státy. Je navíc jasné, že Saddám Husajn neplní rezoluce a zemi neodzbrojil. - více zde

IRÁCKÁ KRIZE

Reportáž:
On-line zpravodajství

Irák:
Kurdové prchají do hor

Spojenci:
USA nemohou počítat s tureckými základnami

Česko:
Vláda: Jsme na straně spojenců

Protesty:
Odpůrci války si lehli před budovu vlády

Praha:
Pražané dostanou krizovou linku

Souvislosti:
Jsme připraveni válčit, tvrdí útěkář Azíz

Příloha:
Vše o krizi okolo Iráku

Čekání na útok plodí spekulace
Odpoledne se objevily zprávy, že se irácký vicepremiér Tárik Azíz (- čtěte profil) pokusil utéct do iráckého Kurdistánu. Podle izraelského zdroje ho ale zastavili Saddámovi muži, podle jiného se mu útěk podařil.

Šéf kabinetu iráckého vicepremiéra zprávy popřel. "Je to hloupost," telefonoval z Bagdádu. Za fámy je později označili i američtí představitelé.

Smyčka kolem Iráku se utahuje
Koaliční vojáci vstoupili dopoledne do patnáct kilometrů širokého demilitarizovaného pásma na kuvajtsko-irácké hranici.

Představitelé koaličních armád informaci kuvajtských úřadů nepotvrdili, ani nevyvrátili. Britský vojenský mluvčí pouze připustil, že se vojáci pohybují k bojovým pozicím.

Parlament v iráckém Kurdistánu vyhlásil výjimečný stav. Chce tak zamezit exodu desetitisíců lidí, kteří začali po Bushově ultimátu prchat na venkov a do hor. Saddám v oblasti v roce 1991 použil chemické zbraně. - více zde

Američané mohou zaútočit okamžitě
V Zálivu čeká na invazi bezmála 300 tisíc vojáků, další desítky tisíc mužů jsou připraveny v zázemí. Jak sdělil iDNES důvěryhodný zdroj z americké armády, začne od 18 hodin pohotovost také pro americké vojáky dislokované v Evropě.

Washington nevylučuje, že útok může začít okamžitě. "Prohlášení prezidenta Bushe o ultimátu nechalo záměrně otevřenou možnost vojenské akce před jeho vypršením," uvedl Bílý dům. Ultimátum vyprší ve čtvrtek ve čtvrt na tři v noci.

Američané rovněž oznámili, že koaliční vojska vstoupí do Iráku ať Saddám odejde, či ne. Vojáci mají v Iráku najít a zničit zakázané zbraně.

"Nevím přesně, kdy budete muset vyrazit. Považuji ale za pravděpodobné, že do dvou dnů budou z paluby USS Abraham Lincoln vzlétat proudové letouny," naznačil posádce lodi admirál Timothy Keating, velitel amerického loďstva v Perském zálivu.

Austrálie, která vyslala do Perského zálivu dva tisíce mužů, očekává útok ve čtvrtek v noci. Ministr zahraničí Alexander Downer soudí, že začne hned po vypršení ultimáta ve 2:00.

Australský kontingent je ve srovnání s americkým (asi 250 tisíc mužů) a britským (přes 40 tisíc) malý, ale politicky významný. Spolu se stovkami Poláků a Dánů jsou totiž Australané zatím jediní, kteří slíbili, že se zapojí přímo do bojů.

Vojáky nepošle do akce například Španělsko, které bylo vedle Washingtonu a Londýna nejhorlivějším zastáncem vojenského útoku.

Přímou vojenskou pomoc spojencům odepřeli rovněž Italové. Povolí jim pouze přelety nad svým územím a používání italských základen k zásobování a údržbě. Nesmějí z nich ovšem startovat bojové letouny.

Turecko nabídlo, že otevře spojeneckým letadlům vzdušný prostor. Na leteckých základnách by ale nesměla ani tankovat. O vládním návrhu bude ještě hlasovat turecký parlament. USA tak ztratily šanci na to, otevřít severně od Iráku druhou frontu. - více zde

Většina států včetně členů NATO odmítla vyslat vojáky do války, která nemá mandát OSN.

USA očekávají chemické zbraně
Podle amerických výzvědných služeb existuje velké nebezpečí, že Bagdád odpoví na útok chemickými zbraněmi. Oznámila to agentura AP s odvoláním na zdroje z Pentagonu. Saddám dal údajně polním velitelům pravomoc použít chemické zbraně.

Prezident George Bush tvrdí, že Irák vlastní nervové plyny sarin, cyclosarin, VX, hořčičný plyn a množství dalších chemických zbraní.

Šéfinspektor Hans Blix soudí, že Bagdád zakázané látky nepoužije. To by podle něj změnilo názor celého světa na válku. To ve středu naznačilo oznámení Francie, že by se mohla připojit ke koaličním vojskům, pokud Bagdád zaútočí chemickými nebo biologickými zbraněmi.

Odpůrci války chtějí slyšet Blixe
V půl páté začne v newyorském sídle OSN zasedání Rady bezpečnosti na úrovni ministrů zahraničí. Uskuteční se navzdory tomu, že Irák ve středu opustilo všech 134 zbrojních inspektorů.

Hans Blix pravděpodobně přednese zprávu, ve které shrne zbývající odzbrojovací úkoly pro Irák. Trvají na tom zejména Francie, Rusko a Německo. Rada by měla také projednat, jakou roli bude hrát OSN, pokud vypukne válka. Očekává se ostrá kritika prezidenta Bushe.

Zasedání se nezúčastní šéf americké diplomacie Colin Powell. Považuje ho za "odtržené od reality". Německý vyslanec při RB ale namítá, že systém inspekcí existuje a může se v něm pokračovat, hned jak to bude možné.

Bagdád půjde do války
Irácký parlament na svém mimořádném zasedání jednomyslně podpořil prezidenta. Zákonodárci považují za nemyslitelné, aby Saddám přistoupil na ultimátum a uprchl ze země. "Obětujeme za tebe svou krev a duši," vzkázali poslanci svému vůdci.

K odchodu vyzvala Saddáma Husajna také sousední Saúdská Arábie. Vůdci a jeho rodině nabídla bezpečný azyl, jen aby zabránila válce.

Izrael se chystá na irácké rakety
Izraelský kabinet svolal ráno bezpečnostní schůzku. Premiér Šaron ujistil, že není velký důvod k obavám. "Je-li pravděpodobnost útoku proti nám jednoprocentní, pak naše přípravy dávají stoprocentní odpověď na hrozby," prohlásil.

Armáda mobilizovala 11 tisíc záložníků, izraelské letectvo zahájilo nepřetržitou kontrolu nad východní hranicí země, odkud by přiletěly irácké rakety. Během války v Perském zálivu vypálil Irák 39 raket Scud na oblast Tel Avivu.

Kvůli obavám z atentátů, jimiž by radikální palestinské skupiny demonstrovaly solidaritu s Irákem, byla uvedena do stavu nejvyšší pohotovosti i izraelská policie.

USA nesdělí Izraeli, kdy přesně zahájí útok. Jak ale poznamenal náměstek ministra obrany Zeev Boim, dozví se to bezpochyby ze CNN.

Ministři zahraničí "osy míru" Dominique De Villepin (Francie), Igor Ivanov (Rusko) a Joschka Fischer (Německo) přicházejí na zasedání RB OSN. (19. března 2003)