"Koalice dobrovolníků obsahuje na třicet zemí, které veřejně připustily, že mohou být na podobné listině," oznámil ministr zahraničí USA Colin Powell.
Snahy Washingtonu podle Powella podporuje ještě dalších patnáct států. "Zatím si však přály zůstat anonymní," podotkl šéf americké diplomacie.
Česká vláda je zatím opatrná
České úřady odmítly upřesnit, zda se mohou kvůli zařazení do seznamu změnit bezpečnostní opatření. "Naše stanovisko zůstává po zasedání Bezpečnostní rady státu stejné," řekla iDNES mluvčí Úřadu vlády Anna Stárková.
Česko pro úplné zapojení do bojů požaduje mandát Rady bezpečnosti OSN. Bez něj může česko-slovenská protichemická jednotka, která už působí v Kuvajtu, zasahovat, jen pokud budou v Perském zálivu použity zbraně hromadného ničení. - více zde
Dosavadní vyjádření českých ministrů k Iráku jsou opatrná, což se nelíbí opozici ani vládní KDU-ČSL. Politici požadují, aby vláda zformulovala jasné stanovisko. ODS podporují snahy USA o úder, komunisté trvají na mandátu OSN.
|
IRÁCKÁ KRIZE - 18. BŘEZNA |
|
Reportáž: |
|
Kultura: |
|
Přípravy: |
|
Evakuace: |
|
Další rezignace: |
|
Ultimátum: |
|
Příloha: |
Svoboda navrhne jasné usnesení
Také ministr obrany Jaroslav Tvrdík požaduje, aby stát zaujal výraznější pozici. "Postupoval bych jinak, ale rozhodnutí závisí na hlasech všech členů vlády i poslanců," řekl.
Šéf české diplomacie Cyril Svoboda ve středu kabinetu navrhne usnesení, které vyjádří pochopení pro důvody, které vedou USA a jejich spojence k útoku na Irák.
"Chci se zasadit o to, aby vláda přijala jasnou pozici, která bude zřetelná nejenom občanům, ale také i našim partnerům," řekl Českému rozhlasu ministr zahraničí.
Podle ministra spravedlnosti Pavla Rychetského není nutné, aby vláda nyní zaujímala další stanovisko. "Nový mandát neexistuje, jednotka se nemůže úderu zúčastnit," řekl ČTK.
USA shánějí pomoc po celém světě
Na americkém seznamu jsou kromě České republiky i další evropské země - Albánie, Bulharsko, Dánsko, Gruzie, Itálie, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Maďarsko, Makedonie, Nizozemsko, Polsko, Rumunsko, Slovensko, Španělsko, Turecko a Velká Británie.
Z dalších koutů světa seznam vypočítává také Afghánistán, Austrálie, Ázerbajdžán, Eritrea, Etiopie, Filipíny, Japonsko, Kolumbie, Korea, Nikaragua, Salvador a Uzbekistán.
Seznam se oficiálně nazývá Koalice pro bezprostřední odzbrojení Iráku. "Doufám, že tyto země budou dělat vše, co bude v jejich silách, aby koalici podpořily vojensky, diplomaticky, politicky i ekonomicky," podotkl Powell.
Některé země stále nemají jasno
Pomoc je různá - některé vlády přímo vyslaly jednotky, jinde otevřely vzdušný prostor či slíbily logisitickou podporu. Nejasná je podpora Japonska, které na seznamu figuruje jako člen koalice "po konfliktu".
V některých případech ještě není o zapojení zemí definitivně rozhodnuto. Například Turecko rozhoduje, zda otevře základny americkým jednotkám. Účast britských vojáků musí schválit parlament.
Naopak definitivně se chtějí invaze do Iráku zúčastnit Austrálie a Polsko. Do vojenské akce odmítla jít Kanada nebo Španělsko, které se přitom v RB OSN společně s USA zasazovalo o schválení rezoluce prosazující použití síly. - více zde
 Americký voják balí vlajku na základně v Kuvajtu. (18. března 2003) |
