Určitě to však neznamená, že by Američané rezignovali na boj se zákeřnou "nemocí", rozsévající smrt po celé planetě. Menší viditelnost současné fáze protiteroristické kampaně je do značné míry pochopitelná. Teroristické struktury už nikde nebudou tak "na dlani" jako v Afghánistánu.
Je zřejmé - a naznačují to i vyjádření amerických politiků -, že nynější operace se odehrávají skrytě, více pod povrchem, s intenzivním využitím spíše tajných agentů než bombardérů a bojových komand a na úrovni diplomacie. A běží na mnoha místech planety současně.
Totéž platí i o Afghánistánu, kde ti nejfanatičtější bojovníci Talibanu a Al-Kajdy zalezli do děr, kde musí být nejprve vystopováni. "Lov v afghánských horách a pouštích pokračuje," prohlásil minulý týden na tiskové konferenci v Kandaháru mluvčí amerických speciálních sil. "Záměrně ale probíhá více ve stínu, stranou všeobecné pozornosti," dodal.
Po území Afghánistánu slídí tajní agenti CIA a členové speciálních oddílů přinejmenším ze čtyř zemí. Vedle Američanů a Britů také Kanaďané a Němci. Velitelská stanoviště úmyslně nesdělují podrobnosti z akcí, aby nevystavila vojáky ohrožení. Američané odmítají sdělit byť jen identitu a národnost příslušníků tajných komand. Ti operují v uniformách bez jakéhokoli označení či v afghánském tradičním oděvu.
Tajné služby také intenzivně mapují terén v pákistánském pohraničí, neboť je důvodné podezření, že právě tam našli mezi sympatizanty z paštunských kmenů útočiště někteří prominentní příslušníci Al-Kajdy a Talibanu.
Podobné tajné mise běží i v jiných částech světa. Hovoří se o Somálsku a o Jemenu. Koncem minulého týdne informoval britský deník Daily Telegraph, že britské zvláštní jednotky SAS se údajně zapojily do pátrání po Usámovi bin Ládinovi také v indické části Kašmíru.
Asi nejviditelnější hon na teroristy se nyní vede v jihovýchodní Asii. Nejde jen o jih Filipín, kde již působí na 600 amerických vojáků a kde se do boje s islámskými extremisty zapojily americké špionážní letouny.
Místní bezpečnostní orgány pracující v součinnosti s Američany zadržely v posledních měsících desítky islámských extremistů také v Malajsii a v Singapuru a částečně i v Indonésii. Řada z nich absolvovala teroristický výcvik v Afghánistánu a jsou důvodně podezřelí, že byli napojeni na celosvětovou síť organizace Al-Kajda.
Někteří analytici upozorňují, že nynější fáze by se z globálního pohledu dala pojmenovat jako "zvažování nových strategických terčů", aby mohl být mezinárodnímu terorismu zasazen co nejcitlivější úder.
V souvislosti s "osou zla" prezidenta George Bushe nelze podle nich ve střednědobé perspektivě vyloučit ani snahu vypořádat se s režimem Saddáma Husajna v Iráku. Tady by však Američané museli nejprve zlomit odpor svých evropských a dalších spojenců.
"Al-Kajda stále není poražena. Plánuje další údery proti USA a spojeneckým cílům v Evropě, na Blízkém východě, v Africe a jihovýchodní Asii," prohlásil nedávno ředitel americké zpravodajské služby CIA George Tenet. Podle něho může teroristická síť Usámy bin Ládina stále využívat spojení na jiné militantní skupiny, například v Somálsku, v Jemenu, v Indonésii či na Filipínách.
Už z tohoto důvodu není dle dalších vysokých amerických činitelů myslitelné uvažovat o nějakém konci protiteroristické kampaně, byť stojí americké daňové poplatníky mnohem více, než se čekalo.
|
Kampaň teď míří na jihovýchod Asie V jihovýchodní Asii, zvláště na Filipínách, v Malajsii a v Indonésii, působí řada islámských skupin, jejichž členové prodělali výcvik v afghánských základnách Al-Kajdy a jsou s touto teroristickou sítí nadále ve styku. Proto spojenci zaměřili ostří protiteroristické kampaně právě tam. • FILIPÍNY: Na jihu Filipín bojuje proti ústřední vládě separatistická skupina Abú Sajáfa, která má asi 6000 členů. Často se uchyluje k únosům a vraždění cizinců a místních civilistů. Američané tuto skupinu spojují s Al-Kajdou a poskytují filipínské armádě zbraně a výcvik pro boj s ní. Na jihu Filipín nyní působí na 660 amerických vojáků. • MALAJSIE: Místní policie v součinnosti s Američany v posledních měsících zatkla desítky islámských extremistů, zejména z militantních uskupení Džamá Islamíja a Kumpulan Mudžáhidín Malaysia. Úřady jejich členy viní z toho, že po výcviku v Afghánistánu chtěli v zemi nastolit islámský stát po vzoru Talibanu. Panuje podezření, že se uvnitř těchto skupin skrývají členové Al-Kajdy, kteří prchli z Afghánistánu. • INDONÉSIE: V zemi, zejména na Jávě, působí stále sílící muslimské polovojenské oddíly Laskar Džihád. Jejich tvrdé jádro, asi 10 000 mužů, organizovalo pogromy na křesťany na Molukách. Údajně se mezi nimi skrývají extremisté z Malajsie a členové Al-Kajdy. • SINGAPUR: Ibrahim bin Maidin, vůdce místního radikálního uskupení Jammah Islamiah, viněného z přípravy útoků na americké objekty, je nyní ve vězení. |
