Blair obrací Británii naruby
Dnes země volí nový parlament a průzkumy předpovídají druhé volební vítězství labouristů Tonyho Blaira, muže, který se rád nazývá modernizátorem. "Je nepochybné, že naše země prochází dramatickými a historickými změnami," říká politolog Rodney Barker. Když před čtyřmi lety přišel po osmnácti letech vlády konzervativců k moci Blair, prohlásil, že Británie je příliš zahleděna do minulosti a že je třeba zemi zmodernizovat. A začal věci měnit, od reformy parlamentu přes novou hospodářskou politiku k dalekosáhlé proměně britského zřízení.
Mnohé staré pravdy o Británii začaly mizet. "Jisté je, že ledacos je jinak, až časem se ukáže, jak dalekosáhlé ty změny budou," říká Ben Harnwell, mladý aktivista konzervativců. Tak například parlament, ta důstojná budova, před kterou se vyfotografuje každý turista, již není, čím býval.
Blair se rozhodl vyhnat z něj "dědičné lordy", tedy šlechtice, kterým jejich původ zaručoval právo zasedat ve Sněmovně lordů a v omezené míře ovlivňovat chod země. V moderní demokracii, tvrdí Blair, není místo pro dědičnou instituci. Jeho odpůrci hájili kmety s modrou krví vskutku britským argumentem, že totiž je trestuhodné ničit něco, co dobře funguje po staletí. Neuspěli.
Rušení tradic rozhořčuje konzervativce
Vášnivé diskuse ovšem vyvolávají i mnohem méně zásadní změny, například otázka honu na lišku, tradiční kratochvíle, při níž jezdci na koních štvou lišku smečkou psů. Labouristé prohlásili, že tento sport je krutý, hloupý a nesmyslný, a tvrdě směřují k jeho zákazu. Jejich odpůrci však tvrdí, že to je bezdůvodný útok na britské tradice.
"Co bude zakázáno poté? Chytání ryb, které je také kruté?" rozčiloval se v úterý večer Mark Field, kandidát konzervativců za centrální Londýn, při setkání s voliči. Přišlo jich jen asi dvacet, vesměs postarších, důstojně vyhlížejících mužů a žen, a máloco tak nasvědčovalo, že právě jeho volební okrsek by měl být baštou konzervativismu. "Naše strana na tom není nejlépe. Nesmíme se ale vzdávat," uvedl Field, šestatřicetiletý právník, do pochvalného mručení publika.
Konzervativce podle průzkumů čeká další volební porážka. To ilustruje další změnu: Británie se otočila zády ke straně, která v minulosti určovala směřování země. Politická scéna se proměnila, Blair převzal část programu i rétoriky konzervativců, zaběhnuté principy jsou pryč. "Máme Konzervativní stranu, která není konzervativní stranou, a Labouristickou stranu, která není stranou sociálních demokratů. Staré hranice zmizely," říká politolog Rodney Barker.
Decentralizace je Blairovou silnou zbraní
A další obrovská změna: lidé ve Skotsku již tolik nenadávají na Angličany, Blair jim totiž dal parlament. Potomci vzpurných horalů, kteří vždy považovali Angličany tak trochu za uzurpátory, nyní sami rozhodují o školství, zdravotnictví a dopravě, a co se děje v Londýně, je nezajímá. Místní volená shromáždění také začala fungovat ve Walesu a Severním Irsku, které poprvé za třicet let zmizelo z titulních stránek novin.
Tamní občanská válka již patří minulosti a bývalí zabijáci se nyní stávají ctihodnými politiky v naleštěných botách. "To vše jsou obrovské změny, které mění význam toho, co to vlastně je Británie," hodnotí Ben Harnwell, mladý konzervativec. "Dřív jsme se všichni považovali především za Brity, nyní je vše nějak jinak. Objevují se dokonce náznaky anglického nacionalismu, což není dobré znamení," dodává.
Londýnský politolog John Barnes dodává, že nadále existuje riziko, že decentralizace bude mít neblahé následky, jak od začátku reforem varují Blairovi odpůrci. "Stále se nedá vyloučit, že by ve Skotsku mohl zvítězit nacionalismus, že by se Skotsko oddělilo," říká. "Je to však nyní méně pravděpodobné, žijeme v éře ekonomického vzestupu, který omezuje prostor pro extremismus."
Za všechno může ekonomika
Právě ekonomický vzestup je faktorem, který mění společnost nejvíc. Ekonomika země roste již devět let po sobě a prosperita se týká téměř všech vrstev obyvatel - a to samo o sobě znamená velké změny. "Lidé například více cestují, do Evropy, Ameriky, Asie, a najednou zjišťují, že jsou i jiné světy a že jsme to s namyšleností ohledně našeho ostrova trochu přeháněli," říká Tony, asi třicetiletý úředník. "Británie se více otevírá světu, snaží se ho více pochopit. To je důležitá novinka."
