Je jednou z nejuznávanějších osobností USA a pro své smířlivé postoje je respektován jak veřejností, tak politiky z obou hlavních táborů. Proto je jeho volba chápána i jako jeden ze vstřícných kroků nového prezidenta k poražené straně demokratů.
"Jsem dojat, protože velmi obdivuji Colina Powella. Odvede fantastickou práci," prohlásil v sobotu Bush v malém texaském městečku Crawford.
Volba všeobecně uznávaného Powella, jehož nominace musí být ještě potvrzena Senátem, je vnímána jako další Bushovo gesto k usmíření národa po volbách. Zejména řady černých Američanů, tradičních stoupenců poražených demokratů, se cítily být podvedeny výsledkem voleb.
Bush jmenoval i další Afroameričanku Condoleezzu Riceovou jako svou poradkyni pro národní bezpečnost. K dalším jmenovaným patří Hispánec Al Gonzales, který bude šéfem právníků Bílého domu a Lawrence Lindsey, který se stane ekonomickým poradcem nového prezidenta.
Americká cesta generála z Bronxu až na vrchol
Životní příběh třiašedesátiletého Colina Powella, čerstvě nominovaného ministra zahraničí nejmocnější země světa, je příběhem o uskutečnění amerického snu.
Syn jamajských rodičů tmavé pleti - matka švadlena, otec malý úředník - vyrůstal v chudém newyorském Bronxu.
V dvaapadesáti se stal nejmladším a prvním černošským předsedou sboru náčelníků štábu, nejvyšším vojákem Ameriky. A zdrženlivost, velkou zdrženlivost ukazoval jak ve vojenském, tak v soukromém životě.
V roce 1987 jej prezident Ronald Reagan požádal, aby pro něj pracoval jako poradce pro národní bezpečnost. V této funkci se podílel na mnohých dohodách o jaderných zbraních s tehdejším Sovětským svazem.
Ale jeho doba teprve měla přijít - stal se světově známým a hrdinou Ameriky v roce 1990, kdy jako šéf náčelníků štábu velel úspěšné kampani proti Iráku, jenž tehdy napadl Kuvajt.
"Naše strategie je velmi, velmi prostá. Nejprve iráckou armádu rozdělíme, pak ji zlikvidujeme," prohlásil tehdy. Avšak za scénou byl podstatně méně "jestřábí". Generál Powell nechtěl poslat americké vojáky do Kuvajtu, dával přednost pouze ochraně saúdskoarabských naftových polí.
Když v roce 1993 po meteorické vojenské kariéře a 35 letech služby odešel do penze, chtěli Powellovu hvězdu využít jak demokraté, tak republikáni. V roce 1994 odmítl Clintonovu nabídku stát se ministrem zahraničí, stejně jako později se mohl stát viceprezidentským kandidátem republikána Boba Dolea - kdyby býval chtěl. "Takový život vyžaduje volání, které ještě neslyším," prohlásil tehdy. Raději napsal knihu Moje americká cesta a mezitím pomáhal černošským dětem, aby se i ony vydaly "svou" americkou cestou.
Nyní tedy Powell, známý svými převážně liberálními názory, volání politické scény uslyšel. Může se stát mostem mezi rozdělenou Amerikou (čtyři pětiny Američanů v něm vidí svého hrdinu) a může být i mostem Ameriky se světem, kdy využije i své mezinárodní autority a vedoucí role USA k řešení problémů světa. A těch opravdu málo není.
 Bývalý generál Colin Powell hovoří s novináři poté, co nastávající americký prezident George Bush (vlevo) 16.prosince v Crawfordu oznámil jeho nominaci na funkci ministra obrany. Powell je prvním Američanem černé pleti, který bude tento úřad zastávat. |
