Už z kocoviny první povolební noci ze 7. na 8. listopadu jedna věc jasně vyplynula na povrch volby Ameriku hluboce a nebývale rozdělily. Lidnaté státy na obou pobřežích spadly do Goreova tábora, obrovské rozsáhlé prostory uvnitř zase do Bushova.
Bílí muži včetně těch sdružených v Národní asociaci střelců povětšinou hlasovali pro Bushe, ženy zase pro Gorea, stejně jako menšiny či zastánci práva na potrat.
A povolební drama propast ještě prohloubilo. Stranicky rozdělený je Kongres, dělicí čára - jak ukázal i čerstvě Nejvyšší soud země - zasáhla i sám vrchol soudní moci. A kromě toho oba kandidáti během 35 dnů od volebního dne dělali logicky vše pro to, aby si zajistili vítězství pro sebe, někdy s menší či větší agresivitou.
A to jen umocňovalo vášně v obou táborech.Amerika si nevzpomíná, že by se kdy vášně uvolnily tak, že davy pokřikovaly pod okny na viceprezidenta, aby vyklidil byt a uvolnil jej soupeři. Letos se to stalo hned několikrát.
Země cítí, že má-li George Bush situaci uklidnit a skutečně pocítit legitimitu svého úřadu, hlavy nejmocnější země světa, musí nabídnout vstřícnou ruku druhé straně, která nyní zažívá hořké pocity možná neoprávněné porážky. Když John F. Kennedy v roce 1960 vyhrál nad Richardem Nixonem o pouhých sto tisíc hlasů v celonárodních volbách, neváhal a zaletěl za poraženým k osobní schůzce.
Nyní je situace ještě vyhraněnější - Gore má sice o více než 300 tisíc hlasů v celonárodním hlasování, ale Bush nad ním vítězí díky několika stovkám hlasů na Floridě.
Proto by Bush měl své dřívější slovní proklamace doprovodit i rychlými konkrétními činy, smířlivým vítězným projevem a mimo jiné i tím, aby co nejdříve některé kabinetní křeslo nabídl demokratickému táboru. Je zde i druhá strana mince: jak se zachová "zbytek" Ameriky k novému prezidentovi.
"A když zde budeme mít konečného vítěze, pak zbytek nás by měl říci, O. K., dejme novému prezidentovi šanci, aby dělal svou práci," prohlásil v sobotu Bill Clinton, odcházející prezident. Stejný tón naznačoval v minulých dnech i Albert Gore.
I Gore se musel obrátit nejen k vítězné straně, ale zejména ke svým stoupencům, aby ubral vítr z plachet některým radikálům, kteří naznačovali, že nebude-li Gore prezidentem, pak přikročí k akcím občanské nespokojenosti.
Nejdůležitější však bude to, jak si George Bush přebere volební výsledky a co z nich vyčte. "Bush by měl vládnout nejen všem, ale také pro všechny," řekl profesor politologie na kalifornské Stanfordově univerzitě Jan K. Tříska.
"Musí pochopit, že jeho legitimita je založena na středu," dodal profesor. "Amerika není vlevo, ani vpravo. Volby ukázaly, že stojí přesně ve středu."
