Může být ještě obnoven původní mírový proces?
Z obou stran už zaznívá názor, že jde o vyhlášení války. I kdybychom to nebrali tak úplně vážně, tak mírový proces, který tady byl do konce léta roku 2000, už v té podobě nebude obnoven.
Co se dá nyní očekávat? Jaká jsou další rizika?
Základní je, že až dosud spolu jednaly promírové části palestinské a izraelské společnosti. Dnes se síly na obou stranách přeskupují. Vytvářejí pevnější bloky postavené na národních, nacionalistických základech, kterým půjde o obhájení základních národních zájmů. Jasný projev toho je, že na jedné straně Arafat arabsky patriarchálním gestem propustil všechny vězně, protože teď se jde do boje a rodina musí držet při sobě. Na druhé straně se jedná o vládě národní záchrany - lze předpokládat, že se spojí celé izraelské spektrum včetně Likudu a Šarona. To přispěje k ještě většímu vyhrocení situace. Ty dva tábory se zformují v mnohem antagonističtějším duchu než předtím.
Bojím se také, že palestinskou úvahu může zaslepit jakýsi triumfalismus, vycházející z toho, že Hizballáhu se podařilo vyhnat Izraelce z jižního Libanonu, že 14 dní nepokojů vyvolalo docela velkou podporu nejenom v arabském světě. Málokdy se podařilo Palestincům získat takovou podporu. Bojím se, aby na to příliš nespoléhali.
Na druhé straně i Izraelci by si mohli říci, že koneckonců vše se dá řešit silou, a nevzít v úvahu, že v jistém smyslu jsou Palestinci ve slepé uličce a jsou schopni zoufalé obrany.
Jak se ta současná situace může ještě zhoršit? Toto už je jakási poloválka.
Obávám se, že mohou přijít teroristické útoky. Ty se mohou přenést i mimo Izrael, mimo Blízký východ. Tím bychom se mohli dál vzdálit racionálním řešením.
Hrozí bezprostřední ozbrojený konflikt mezi Izraelem a Araby?
Nepředpokládám, že by hrozil širší konflikt. Slyšíme silácká prohlášení z Jemenu, Iráku a dovedu si představit, že arabský summit přijme společné kroky na podporu Palestinců, ale nemyslím, že by došlo k válce.
Může ale pokračovat další vyhrocování a boje v Palestině. Asi srovnatelné s intifádou z přelomu osmdesátých a devadesátých let. Možné jsou i ojedinělé výpady na hranicích, například s Libanonem.
Co se s tím dá dělat, jak to zastavit?
Dosud se do mírového procesu investovalo tolik, že zejména ti, co se angažovali zvenku, to nebudou ochotni jen tak pohřbít. Vezměme třeba české investice - pomoc Palestincům, český úřad v Ramalláhu - je to maličkost ve srovnání se vším ostatním, ale už se tam budovaly jakési infrastruktury, materiálně se do toho hodně přispělo. Velmi se angažoval Clinton, Evropa - nyní se v jeden den sjeli Annan, Cook a další.
Dovedu si představit, že se dojde k nějakému základnímu porozumění o neútočení. Ale těžko se během nejbližších měsíců bude jednat o věcech typu rozdělení Jeruzaléma nebo ustavení palestinského státu.
Izrael se bude asi nyní snažit Palestince maximálně oddělit, ale to je jen opatření přechodné a nakonec to podle mne musí proběhnout zase jen na základě nějaké dohody s Palestinci.
