Žraloka jako první spatřil 21. června potápěč z Puly Ivan Hauser.
"Lovil jsem ryby asi pět šest metrů hluboko, tak 20 metrů od břehu. Zahlédl jsem najednou dole ve vodě bílé zuby. Podíval jsem se pořádně a viděl pod sebou velkého bílého žraloka. Podplaval mě, ale výjimečně při tom nezaútočil. Vylezl jsem na břeh a uvědomil si, jaké jsem měl štěstí," řekl chorvatským novinářům.
Hauserovo svědectví bylo považováno za poměrně důvěryhodné. O týden později viděly pravděpodobně tentýž exemplář asi 40 km od Puly posádky dvou lodí.
Bez ohledu na to, že výskyt žraloka nebyl oficiálně potvrzen, vyzvaly chorvatské úřady turisty, aby neplavali příliš daleko od břehů. Oznámily dále, že na plážích budou vyvěšeny výstražné vlajky.
Žralok bílý neboli lidožravý patří mezi největší známé mořské predátory. Dosahuje velikosti až osmi metrů. Je mu přisuzováno mnoho útoků na člověka, především u pobřeží Afriky, Spojených států a Austrálie, kde se nejvíce vyskytuje.
Běžně loví mořské savce a velké ryby, za kterými podniká daleké cesty mořem. Tento druh žraloka inspiroval tvůrce známého filmu Čelisti.
Žraloka ulovili před dvěma lety v Dalmácii
Velcí bílí žraloci bývají ve Středozemním moři pozorováni jen občas, a to ještě spíše v západní části. Neznamená to však, že se na Jadranu nevyskytují vůbec. V létě roku 2003 byl šestimetrový velký bílý žralok náhodně uloven chorvatskými rybáři jihozápadně od ostrova Jabuka ve střední Dalmácii.
Pravda je, že u chorvatského pobřeží, na rozdíl od moře v okolí Itálie, nebyl předtím tento druh žraloka pozorován téměř třicet let. Naposledy v roce 1974, kdy smrtelně pokousal německého turistu u pláže v Rogoznici.
O tom, že je Jadran co se žraloků týče poměrně bezpečné moře, svědčí to, že zde bylo v průběhu 20. století zaznamenáno pouze deset žraločích útoků.
Zatím byl ve Středozemním moři doložen výskyt 47 druhů žraloků. Někteří z nich jsou dosud běžní. Jde většinou o malé druhy, které nejsou nebezpečné, jako je máčka skvrnitá.
Snad vůbec nejhojnějším žralokem Středozemního moře je ostroun obecný. Dorůstá až dvoumetrové délky, ale obvykle je poloviční.
Každý rok dochází ve světě k několika desítkám registrovaných útoků žraloka na člověka přibližně desetina z nich je smrtelná. Skutečný počet napadených však bude zřejmě několikanásobně vyšší.
