První test nálad východních Němců od začátku protestů proti reformě trhu práce, která vešla ve známost pod jménem Hartz, dopadl pro kancléře katastrofálně.
Voliči v obou spolkových zemích dali najevo nespokojenost s jeho sociálními reformami a trvale vysokou nezaměstnaností v bývalé NDR.
Účet Schröderovi: 2x neonacisté
Do zemského sněmu v Sasku se poprvé od roku 1968 dostali neonacisté z národnědemokratické strany NPD, kteří podle prvních odhadů získali devět procent.
Křesťanští demokraté z CDU, kteří ve svobodném státě sami vládnou nepřetržitě od roku 1990, ztratili absolutní většinu, přesto se však zřejmě udrží u moci. Vláda se nejspíš nebude měnit ani v Postupimi, ačkoli vládnoucí koalice SPD-CDU silně ztratila.
V Braniborsku ovšem posílili postkomunisté z PDS (nástupkyně komunistické strany SED) a neonacisté z Německé lidové unie DVU se opět dostanou do sněmu, kde jsou už od roku 1999.
Spolková vláda dostala účet. Voliči východoněmeckých zemí jsou rozhořčeni dopady strukturálních a sociálních reforem, které v poslední době uskutečňuje vládnoucí koalice SPD a Zelených.
Nepřítel jménem Hartz
Frustraci voličů vyvolává především reformní program označovaný jako Hartz IV, který v posledních měsících opakovaně přivádí každé pondělí do ulic demonstrovat statisíce lidí, zejména na východě země. Předpokládá totiž snížení podpory v nezaměstnanosti po určité době na úroveň sociálního minima, což v regionech, kde je kolem osmnácti procent nezaměstnaných, znamená prudké snížení životní úrovně.
Podle reprezentativního průzkumu Institut TNS Infratest na zakázku týdeníku Der Spiegel ještě nikdy nebyly nálady východních Němců tak pesimistické jako nyní. Obyvatelé nových spolkových zemí jsou sice hluboce zklamáni, netouží však po návratu NDR.
Necelých patnáct let po pádu berlínské zdi prudce klesá naděje na rychlé zlepšení životní a ekonomické situace Němců v nových spolkových zemích. Téměř šedesát procent dotázaných si nyní myslí, že potrvá více než deset let, než se životní a ekonomické podmínky východu a západu přiblíží.
Bezprostředně po zhroucení komunistického režimu přitom většina lidí věřila v sílu západního systému. Není to však pouze nespokojenost s politikou spolkové vlády, která včera ovlivnila rozhodnutí obyvatel Saska a Braniborska odevzdat hlasy neonacistům a postkomunistům.
Politologové poukazují i na jiný důvod, proč se lidé na východě ve srovnání se spoluobčany na západě příliš nerozpakují volit radikály. V bývalé NDR, kde desetiletí vládla jediná, komunistická strana, zapustily strany jako SPD, CDU, FDP či Zelení jen slabé kořínky. Ti, co je nevolí, se často stávají protestními voliči jiných stran a umožňují posílit již zapuštěné kořeny stran, jakými jsou neonacisté a postkomunisté.
