Podle závěrů komise se sice v polovině devadesátých let vůdce Al-Kajdy Usáma bin Ládin setkal s vysokým iráckým představitelem, ale žádné věrohodné důkazy o spolupráci na útocích z 11. září 2001 neexistují.
Komise ve své zprávě připomíná, že bin Ládin zvažoval možnost spolupráce s Irákem, ačkoli nesouhlasil se světským režimem Saddáma Husajna, uvedla agentura AP.
Dokonce jeden čas finančně podporoval protisaddámovské islamistické kurdské bojovníky.
Šéf Al-Kajdy údajně žádal možnost založit v Iráku výcvikové tábory a zajímal se i o možnou pomoc při shánění zbraní. Irák prý na tyto jeho výzvy nijak nereagoval.
Komise ve zprávě uvádí, že neexistuje žádný přesvědčivý důkaz, že by jakákoli vláda na světě před 11. zářím finančně podporovala Al-Kajdu. Výjimkou byla jen omezená pomoc Talibanu v době, kdy byl bin Ládin v Afghánistánu.
Komise vyslechla i Bushe
Definitivní zprávu o vyšetřování teroristických útoků na New York a Washington by měla komise předložit na konci července. Během vyšetřování už před její členy předstoupily politické špičky USA.
Přes tři hodiny například na konci dubna odpovídali na otázky členů komise prezident Bush a viceprezident Cheney. Jejich slyšení bylo neveřejné. - více zde
Během vyšetřování komise kritizovala například tajnou služba CIA a jejího šéfa Teneta. Podle názoru členů komise se dopustil řady pochybení, bez nichž by bylo možné teroristickému komplotu zabránit. - podrobnosti zde
Kritice se nevyhnul ani ministr spravedlnosti John Ashcroft. Jeho ministerstvo čtrvt roku před útoky vydalo seznam svých priorit, boj s terorismem ale mezi nimi nebyl.- více zde
