"Je naprosto automatické, že aliance vyjde Turecku vstříc a pomůže mu, jak jen může, aniž by brala jakkoli ohled na situaci kolem Iráku. Pokud Turecko potřebuje pomoc, je povinností aliance mu vyhovět," tlumočil oficiální stanovisko Prahy český velvyslanec při NATO Karel Kovanda.
Evropské země se v názorech na válku s Irákem liší. Řecko, které nyní předsedá unii, kvůli nalezení jednotného postoje svolává mimořádný summit EU. - více zde
NATO se kvůli ochraně Turecka rozdělilo. Ankaru podporuje drtivá většina z devatenácti členů - kromě Česka i Dánsko, Island, Itálie, Kanada, Lucembursko, Maďarsko, Nizozemsko, Norsko, Polsko, Portugalsko, Řecko, Španělsko, USA a Velká Británie.
Proti jsou Francie, Německo a Belgie - země prosazující mírové řešení irácké krize. Tvrdí, že rozmístění pozorovacích letadel AWACS, raket Patriot či chemických a biologických jednotek, jak žádá Ankara, by nabouralo diplomatické snahy.
"Jednání uvízlo na mrtvém bodě. Trvalé neshody mohou mít vážné následky," přiznal generální tajemník NATO George Robertson, podle něhož však řešení patové situace není nereálné.
|
Vše se točí kolem Iráku |
|
U-2 mohou létat nad Irákem |
|
NATO rozdělila obrana Turecka |
|
Nový mírový plán pro Irák je na světě |
|
Rakouská města se připravují na válku |
|
Americké aerolinky se barví do zelena |
Názory Belgie a zejména Německa a Francie nejsou zanedbatelné. Evropské velmoci patří k oporám NATO. Jejich diplomatické snahy v krizi okolo Iráku - Berlín a Paříž chtějí předložit v Radě bezpečnosti OSN nový mírový plán - mají navíc podporu veřejnosti.
Podle USA dělá trojice členů NATO chybu, když blokuje ochranu Turecka. "Pokud to bude nutné, vojenské plánování může jít mimo NATO," odpověděl americký ministr obrany Donald Rumsfeld na otázku, zda veto může zdržet úder na Irák.
Pomoc Ankaře musí schválit všechny členské země. Shodnout se nemohou už tři týdny. "Tak to v NATO chodí," řekl šéf aliance. "Upřímně se přeme ne zda, ale kdy, přistoupit k vojenskému plánování," podotkl Robertson.
NATO minulý týden přistoupilo na "tiché" schvalování turecké žádosti. Aby prošla, nesměl nikdo z aliance vznést námitky. Procedura měla vypršet v pondělí v 10 hodin.
Ankara o podporu aliance stojí, proto udělala bezprecedentní krok. Uplatnila článek 4 Washingtonské smlouvy, což znamená povinné konzultace, je-li podle mínění alespoň jednoho ze spojenců v ohrožení územní celistvost, svrchovanost a nezávislost Turecka.
Turecko je v hrozící válce zřejmě nejohroženějším členem NATO. S Irákem přímo sousedí, navíc jsou na jeho území vojenské základny USA. Ankara již Washingtonu odsouhlasila jejich opravy.
"Od klubka problémů spojených s iráckými zbraněmi hromadného ničení musíme umět odlišit klubko, jež se týká obrany a ochrany Turecka, země, která je spojencem v NATO přes padesát let," řekl ČTK Karel Kovanda.
