"Události z 11. září a reakce Ameriky na ně odhalily, že USA si proti sobě obracejí celý svět. Tato nevázanost Ameriku zahubí a bude znamenat její nevyhnutelný pád," řekl irácký prezident Saddám Husajn v televizním projevu při příležitosti 11. výročí zahájení války v Perském zálivu.
Iráčané se podle Husajna nenechají zaskočit a využijí zkušenosti z boje proti Američanům a jejich spojencům ve válce v Perském zálivu.
"Irák tuto válku přežil a přežije také ostatní vojenské akce," podotkl diktátor, který zároveň připojil prosbu, aby Bůh Iráčany konfrontace s USA ušetřil.
KDE USA POMOHOU |
* Filipíny - více |
Americká vláda hodlá vést válku proti teroristům a jejich ochráncům i po zničení afghánského Talibanu. O Iráku se spekuluje jako o možném příštím cíli.
USA jsou přesvědčeny, že Saddám Husajn se pokouší destabilizovat západní svět tím, že sponzoruje mezinárodní terorismus a že někteří teroristé dostávají výcvik v táborech na iráckém území.
Washington přitom poukazuje na informace, že jeden z aktérů zářijových teroristických útoků v USA jednal krátce před atentátem s iráckým agentem.
Zároveň se USA domnívají, že se Irák dále pokouší budovat program zbraní hromadného ničení a že dlouhodobě usiluje o výrobu jaderné bomby. Proto Bílý dům požaduje, aby se zbrojní inspektoři OSN co nejdříve vrátili do Iráku a prozkoumali jeho zbrojní program.
Zároveň je však Irák pro Ameriku nejtvrdší oříšek, protože by úder proti němu vedl k regulérní válce, jež by mohla rozlítit celý arabský svět. Demokratický senátor Joseph Lieberman prohlásil, že je přesvědčen, že válka proti terorismu nebude ukončena do té doby, dokud Saddám nebude zbaven moci.
Saddám Husajn tak, jak se obvykle nechává fotit |
Irácký prezident Saddám Husajn předsedá Revoluční radě během náletu spojenců, který americký prezident Bush označil za rutinní akci (16. února 2001) |