V této éře bude jiný i pohled Ameriky na svět a na její místo v ní. Prezident George Bush bude nucen znovu uvažovat o místě Ameriky ve světě. Ale o svém vztahu k Americe budou muset přemýšlet velmi zpytavě i američtí spojenci.
"Jsme svědky obratu v historii," řekl ve středu americký odborník na zahraniční politiku Morton Abramowitz," a ve způsobu, jakým budou Spojené státy hledět na svět v budoucnu." Do očí však zatím bije jedna věc: ukázalo se, že k napadení symbolů americké moci a k zasažení srdce i ducha Spojených států stačí zakoupit tři vnitrostátní letenky.
|
DÁLE ČTĚTE |
Toto poznání přichází v situaci, kdy prezident Bush postavil svou obrannou politiku na hrozbě raketového útoku a středobodem obrany učinil chystaný protiraketový štít, jenž má sestřelit cokoli, co by mohlo ohrozit USA.
Ale úterý přineslo drastické vystřízlivění: hrozby zůstávají i při své účinnosti děsivě prosté. A děsivě změněné. Američané začali okamžitě útok srovnávat s Pearl Harborem roku 1941. Tehdy však útočili vojáci na vojáky.
Ale doba se změnila. "Vojáky" jsou teď všichni. Každý může být zabit v boji. Nový způsob "válčení", jaký předvedli Americe teroristé, vytlačuje klasickou armádu v uniformách ještě více na okraj a hrozí přivést bitvy zítřka na ulic měst, do knihoven, úřadů či na stadiony.
Příklad? Ani nejsilnější armáda světa nebyla schopna ochránit své vlastní mozkové centrum, Pentagon. Myslíte, že se to týká pouze Američanů a pro nás v Evropě je to jen další akční film ze života? Omyl.
V úterý bylo v okamžiku výbuchu jen v Pentagonu téměř deset lidí hovořících česky. Ano, každý může být zabit v boji a vzdálenost už nehraje roli. Vždyť jsme tak okouzleni dobou internetu a tryskáčů, které smrskly svět na velkou vesnici.
To je vystřízlivění, které čeká na nás. Ve Washington Postu k tomu vyhrabali citát Trockého. Praštění revolucionáři měli citát na všechno, ale tenhle sedí pro naši dobu přesně: "Možná, že nemáte zájem o válku. Ale válka má zájem o vás." Jinými slovy: dojde si až k vašemu prahu.
Třeba když poletíte na nevinný let. Američané, kteří si doletěli pro smrt na Manhattan, také letěli na nevinné, rutinní lety. Boston - Los Angeles, to je na Ameriku zcela obyčejný let.
Lidé vystřízliví, ale vystřízlivění možná čeká i americkou vládu. George Bush věřil, že protiraketový deštník jej ochrání proti světu zvenčí - a že má právo si jej i přes nevoli značné části spojeneckého světa pořídit. America first, čili americké zájmy především.
A tady je další věc, která by měla doznat změny, jinak to bude ke škodě všech. Útok na New York a na Pentagon byl pro Ameriku oživený Pearl Harbor, zopakovaná historická zkušenost ze zákeřného přepadení.
Ale Pearl Harbor znamená pro americké dějiny ještě něco jiného. Je okamžikem, kdy Američané, jimž se nechtělo do války, pochopili, že se týká i jich. Svět se jich týká. A ani dva oceány jej od jeho zla nedokážou oddělit. Totéž je děje i nyní. Údery nepřinutí Ameriku stáhnout se do ulity izolacionizmu. V prvních hodinách bylo vidět, jak země zvedá hlavu.
U dálnice poblíž hořícího Pentagonu stál mladík v baseballové čepici a vysoko třímal americkou vlajku s hvězdami a pruhy. Jsme zde, říkal tím automobilistům v okolí.
George Bush bude muset zvednout vlajku zvednout ještě výš. To je možná nejdůležitější okamžik celé obrovské krize, která smetla zdánlivě nezničitelné mrakodrapy a otřásla duší Ameriky.
Spojené státy se znovu musí spojit se zbytkem světa, aby bok po boku čelily hrozbám terorismu. "Je nesmírně nutné, aby se teď naše zahraniční politika zbavila dojmu, že se stará výhradně o zájmy USA," napsal The New York Times.
Přesně takovou obavu měli američtí spojenci. Sílil v nich pocit, že Bílý dům nemá zájem brát v potaz to, co si myslí ostatní, a že je rozhodnut zajistit si bezpečnost sám. Nyní by však měl uznat, že dokonce ani Amerika toho není schopna. "V globálním světě jsou i hrozby globalizované, proto je nutné hledat spolupráci," řekl Morton Abramowitz. Každý stát má zájem na tom, aby žil v bezpečí. Rusové jej mají, Čína rovněž.
Amerika dochází k závěru, že k tomu, aby mohla vyhlásit válku proti terorismu, potřebuje znovu spojence. Válka bude - a bude tvrdá. Okamžitě se zde začaly objevovat hlasy kritizující předchozí roky, kdy teroristické akce proti americkým cílům byly považovány za zločin, a nikoli za válečný akt.
Proto se proti nim postupovalo právní cestou, vyšetřováním a soudy. Ale nyní se Američané shodují, že chtějí vést válku se všemi Džihádistány, které je ohrožují.
Nebude už to aseptická válka vedená lasery, satelity nebo křídlatými raketami. Zdá se, že znovu budou mizet v zapadlých končinách dobře vycvičení muži s tajným posláním. A pokud dojde velké akci, bude ničivá a rozhodná.
Bude se to týkat i nás. Jsme součástí stejného světa a sdílíme stejné hodnoty. Dopad bude mít někdy podobu nudné rutiny. Již dnes lze říct, že budeme déle čekat při odbavení na letištích, ale nebudeme se již smát nad otázkami bezpečnostních kontrol. "Balil jste si zavazadlo sám? A nedal vám někdo neznámý nějaký dárek?" Tyto otázky náhle dostaly jiný, vážný význam.
Toto úterý začalo jako běžný den. Skončilo jako den nové doby. Ta poznamená vývoj kolem nás, ale třeba i na Blízkém východě, kde Palestinci utrpěli strašlivou ránu. Unesená letadla na roky torpédovala i jejich věc. Leccos se mění.
Před deseti roky se říkalo, že nadchází "konec historie". Liberální demokracie a kapitalizmus triumfovaly a nezbývalo než co nejlépe z toho těžit. Ukázalo se, že to tak není. Síly, které jsou připraveny zabíjet a ničit jen pro zabíjení ničení, jsou mohutnější. Éra šedých válek dorazila k nám všem.
 Žena pokrytá prachem prchá od newyorského Světového obchodního centra (WTC) krátce poté, co se jedna z budov zřítila po sérii teroristických útoků na budovy WTC v New Yorku a na budovu amerického ministerstva obrany ve Washingtonu. |
